Praha||Tomáš Pancíř, job|Zdraví|Dvacet minut Radiožurnálu
Nedávný test ukázal, že některé kliniky vůbec nenabízejí plně hrazené amalgámové plomby. „Řešíme to nesmírně brutálně,“ obhajuje se šéf České stomatologické komory Roman Šmucler.
Podle Romana Šmuclera má česká stomatologie ve srovnání s jinými medicínskými obory nejvíce mladých lékařů. Očekává, že obor čeká výrazná změna s ohledem na technologický pokrok.
Novela, kterou Sněmovna schválila ve zrychleném režimu, má v reakci na nedostatek zubařů v ČR umožnit zubním lékařům ze třetích zemí, aby mohli nově pracovat v Česku pod dohledem jiného stomatologa.
„Kontaktoval mě na facebooku, radil mi velmi profesionálně. Pozval nás do ordinace. Ještě mi psal, ať vezmeme klidně babičku,“ říká jedna z žen, která se pokusila s falešným zubařem domluvit schůzku.
Přechod k novým prostředkům ve stomatologii vnímá Šmucler jako přirozený vývoj. Jako hlavní důvod pro zákaz amalgámových plomb nevidí Kraus jejich škodlivost na lidské zdraví, ale nařízení EU.
Stomatolog Pavel Chrz chápe, že do chudých regionů se zubaři s novými a nákladnými postupy nehrnou. Zástupce pojišťoven Ladislav Friedrich vidí řešení v různých motivačních pobídkách pro nové lékaře.
Ceny ovlivňuje také čas, který zubaři nad výkonem stráví. Takzvaná minutová kalkulace zahrnuje třeba pronájem ordinace, potřebné licence nebo i platy zaměstnanců.
Prakticky každý dospělý měl někdy zubní kaz. Platí to pro více než 99 % Čechů. „Chceme, aby se to změnilo,“ říká Roman Šmucler, prezident České stomatologické komory.
Řada menších měst a obcí zůstává i několik let bez zubaře, jindy zas ti stávající nepřijímají nové pacienty. Přilákat nové se často nedaří ani na symbolické nájemné nebo dotaci na vybavení ordinace.