Chovatelé v okolí Valdíkova na Třebíčsku museli po roce a půl opět zavřít svojí drůbež. První ohnisko ptačí chřipky se v tamním komerčním chovu kachen objevilo loni v únoru, to druhé před týdnem.
Likvidace probíhá pomocí oxidu uhličitého, 18 tisíc týdenních a zhruba 2500 starších kachen bylo přeneseno do kontejnerů a celý chov, potenciálně ohrožený ptačí chřipkou, bude vymýcen.
„Maso jako takové je kvalitnější, protože ty husy mají pohyb, to znamená svalovina. Plus mají opravdu pestrou stravu,“ popisuje chovatelka výhody hus z volného chovu.
Zájem o slepice lidé stále mají, často si je vybírají tak, aby měli domácí vejce prakticky po celý rok. Chovatel počítá, že do konce roku prodá všechny.
V Kosičkách na Královéhradecku v minulosti stavěli novou halu až ve chvíli, kdy si na ni vydělali, což trvalo třeba pět let. Teď musí postupovat jinak.
Obránci zvířat se sice mají Albertu omluvit, nemusejí ale smazat jeho upravené logo, rušit webové stránky a mazat videa, která kritizují podmínky chovu kuřat. Přečtěte si celý prvoinstanční verdikt.
„Bylo to chováno ve tmě, ve špatných podmínkách, ve výkalech, bez čerstvého vzduchu. Tím, že to bylo v podkroví, tak špatné mikroklima,“ říká Helena Radiměřská Přibylová z krajské veterinární správy.
Akvaponický skleník navíc využívá obnovitelné zdroje. „Pomocí termiky na střeše skleníku ohříváme vodu, kterou pak využíváme k chovu sumečka,“ říká ředitel školy Aleš Vondrka.
Kvůli zachování genetické linie podléhá rozmnožování schválení z Moskvy. Poslední přírůstek dva hřebce a dvě březí klisny získala farma v roce 2022, tedy už za ruské invaze na Ukrajinu.
Ke konci července mladí tukani poprvé opustili budku a podle zoologa jsou v dobé kondici. Přestože je chová více zoologických zahrad v Česku, k úspěšnému odchovu v lidské péči dochází jen výjimečně.
Vedení Národního památkového ústavu ale loni podepsalo memorandum se zahraničními nadacemi, v němž se zavázalo k ukončení chovu medvědů na svých objektech, a to nejlépe do roku 2030.
Libereckou zoo čekají velké změny: dvojnásobné rozšíření areálu a ukončení chovu bílých tygrů. „Připravujeme novou expozici, ale pro úplně jiné tygry, pro opravdu ohrožené tygry,“ říká její ředitel.
„Jelikož se jedná o nekomerční malochovy, které neuvolňují drůbeží produkty na trh, nevymezí krajské veterinární správa okolo zasaženého chovu uzavřená pásma,“ uvedl mluvčí veterinární správy.
Aktivisté se podle své mluvčí spojili po tom, co v médiích viděli záběry pořízené skrytými kamerami v některých chovech, na nichž zaměstnanci zvířata bijí, kopou do nich, nebo je mlátí tyčemi.
V nových ohniscích se nachází téměř 800 kusů skotu, ve všech 54 ohniscích je zhruba 7700 zvířat. Onemocnění, které postihuje také kozy a skot, není přenosné na člověka.
„Jelikož se jedná o nekomerční malochov, který neuvolňuje drůbeží produkty dále na trh, nevymezí krajská veterinární správa okolo zasaženého chovu uzavřená pásma,“ řekl Vorlíček.
Krajský soud předběžně nařídil spolku Obránci zvířat, aby ze svého webu odstranil videa a některé kritické zmínky o velkochovu kuřat. Podle právníka Zdeňka Červínka soud krok přesvědčivě vysvětlil.
„Ptačí chřipka – vypadá to, že tato hysterie je záměrně vyvolaná, aby byl náš národ co nejméně soběstačný a muselo se všechno dovážet,“ tvrdí dezinformační e-mail, který na pravou míru uvádí OVĚŘOVNA!
Utrácení začne ve středu. Ve Vanči, části obce Pyšel, už 15. února kvůli stejné nákaze utratili 11 500 slepic v první hale a o den později 44 000 slepic v Častoticích.
Jednalo se o první letošní ohnisko nákazy ptačí chřipkou v republice, druhé se týdnu objevilo v Skleném na Svitavsku. Obě chovné haly patří firmě Mach Drůbež.
Aktuálně mají ve stanici pět chovných párů sovy pálené, úspěšně odchovaná mláďata vypouštějí do přírody. „Základ úspěchu vypuštění je v tom, aby byli přirozeně vychovaní rodiči,“ popisují chovatelé.
„Minulý rok se to pohybovalo kolem 13 korun, ale teď to spadlo na 9 korun a 30 haléřů. Ovšem samozřejmě náklady nám zůstaly stejné,“ popisuje farmář Alois Mejsnar z Trutnovska.
Příští týden se starosta Podlas sejde také s aktéry petice, která chce mimo jiné zabránit změně územního plánu. Ta by dovolila oživení developerského projektu na části pastvin.
„Cenu vajec ovlivňuje také vyšší poptávka, která bude nyní před Velikonocemi,“ míní předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.
Zákaz venkovního chovu drůbeže vyhlásila veterinární správa v polovině prosince kvůli šíření ptačí chřipky, nyní se podle veterinářů nákazová situace v Česku zlepšila.