V nových ohniscích se nachází téměř 800 kusů skotu, ve všech 54 ohniscích je zhruba 7700 zvířat. Onemocnění, které postihuje také kozy a skot, není přenosné na člověka.
„Jelikož se jedná o nekomerční malochov, který neuvolňuje drůbeží produkty dále na trh, nevymezí krajská veterinární správa okolo zasaženého chovu uzavřená pásma,“ řekl Vorlíček.
Krajský soud předběžně nařídil spolku Obránci zvířat, aby ze svého webu odstranil videa a některé kritické zmínky o velkochovu kuřat. Podle právníka Zdeňka Červínka soud krok přesvědčivě vysvětlil.
„Ptačí chřipka – vypadá to, že tato hysterie je záměrně vyvolaná, aby byl náš národ co nejméně soběstačný a muselo se všechno dovážet,“ tvrdí dezinformační e-mail, který na pravou míru uvádí OVĚŘOVNA!
Utrácení začne ve středu. Ve Vanči, části obce Pyšel, už 15. února kvůli stejné nákaze utratili 11 500 slepic v první hale a o den později 44 000 slepic v Častoticích.
Jednalo se o první letošní ohnisko nákazy ptačí chřipkou v republice, druhé se týdnu objevilo v Skleném na Svitavsku. Obě chovné haly patří firmě Mach Drůbež.
Aktuálně mají ve stanici pět chovných párů sovy pálené, úspěšně odchovaná mláďata vypouštějí do přírody. „Základ úspěchu vypuštění je v tom, aby byli přirozeně vychovaní rodiči,“ popisují chovatelé.
„Minulý rok se to pohybovalo kolem 13 korun, ale teď to spadlo na 9 korun a 30 haléřů. Ovšem samozřejmě náklady nám zůstaly stejné,“ popisuje farmář Alois Mejsnar z Trutnovska.
Příští týden se starosta Podlas sejde také s aktéry petice, která chce mimo jiné zabránit změně územního plánu. Ta by dovolila oživení developerského projektu na části pastvin.
„Cenu vajec ovlivňuje také vyšší poptávka, která bude nyní před Velikonocemi,“ míní předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.
Zákaz venkovního chovu drůbeže vyhlásila veterinární správa v polovině prosince kvůli šíření ptačí chřipky, nyní se podle veterinářů nákazová situace v Česku zlepšila.
Osiřelé mládě Cipísek se v Třeboni stalo miláčkem návštěvníků. Teď je na cestě do nového domova ve Španělsku, kde se stane součástí evropského záchovného programu.
Ztráty u kuřat, kachen a krůt jsou ve skutečnosti větší, protože do bilance utracených ptáků není zahrnuto preventivní vybíjení zdravých zvířat v okolí ohnisek nákazy.
Ve všech případech nákazy v Česku se podle veterinární správy jednalo o vysoce patogenní variantu subtypu H5N1, která může být potenciálně přenosná na člověka.
„Nákaza se potvrdila při povinném vyšetřování drůbeže držené v izolaci v ochranných pásmech v katastrálních územích Byňov a Údolí u Nových Hradů,“ uvedl mluvčí Státní veterinární správy.
Jednatelka Pereny Lenka Lešová se k situaci s odkazem na nedostatek času a jiné starosti nevyjádřila. „Zavolejte si třeba za tři, za čtyři měsíce,“ řekla.
V případě Pereny jde o chov v Královéhradeckém kraji ve Starém Bydžově. Další ohniska jsou v malochovech v obci Třebotov v Praze-západ a v obci Vysočany na Tachovsku.
Kromě desítek hasičů na místo dorazili i pracovnici veterinární správy, policie a zaměstnanci firmy Perena. Veterinární správa zjistila nákazu celkem v pěti chovech společnosti.
Podle veterinářů se ptačí chřipka objevila v komerčních chovech v obci Dobřenice a v Novém Bydžově – Zábědově na Královéhradecku. Jde o první komerční chovy, které letos ptačí chřipka zasáhla.
Skupina osmi desítek poslanců chtěla původně zpřísnit z pěti na osm let trest vězení za týrání zvířat nebo provozování takzvaných množíren. Sněmovní ústavně právní výbor ale toto zvýšení odmítl.
Vedení zahrady chce udělat projekt pro chov sloních samců. Jednak proto, že masivní zvířata jsou pro lidi atraktivní, a také proto, že jde podle ředitele Romana Končela o nejlevnější variantu.