Marie Podvalová je spoluautorkou projektů Mravenčí chůva a Pročtené léto, které motivují děti ke čtení. O tom, jak vytvořit vztah dětí ke knihám a jak se do projektů zapojit, mluvila s Lucií Výbornou.
Lepší výsledky měli žáci, kteří považují texty čtené ve škole za zajímavé. Texty, které čtou děti ve školách, jsou podle většiny žáků ale zajímavé jen občas.
Výzkumníci z Valencijské univerzity zjistili, že dlouhodobé čtení tisku šestkrát až osmkrát zvyšuje schopnost porozumět textu oproti jeho čtení v digitální formě.
„Dominantně zůstáváme u přesvědčení, že když dítě selhává v každodenních záležitostech a v komunikaci, tak intelekt prostě nemá. A pak s ním tak zacházíme,“ shrnuje Zuzana Masopustová.
„Přemýšleli jsme o tom, jak do knihovny dostat co nejvíc dětí a seniorů. A teď se na kapsy lidí útočí ze všech stran a peníze nazbyt nejsou,“ vysvětluje starosta Michal Marek.
Podprůměrné výsledky vykazují především školáci, jejichž mateřštinou není finština. V jazyce ani ve třetí třídě nedosahují úrovně svých rodilých spolužáků.
„Děti čtou celým tělem. V našem výzkumu téměř všechny děti jednoznačně odsoudily čtení ve vzpřímené sedící pozici. Jenomže takhle sedí ve škole většinu času,“ upozorňuje Anežka Kuzmičová.
Za přečtenou knihu 50 korun na charitu. Tak funguje projekt Čtení pomáhá. Teď svůj záběr rozšiřuje na pomoc přírodě. Za každou knihu, kterou o ní děti přečtou, mohou nechat vysadit dva stromy.
Čtení odpoledne zahájila členka předsednictva Terezínské iniciativy Bohumila Havránková, které je 93 let a byla vězněna v terezínském ghettu. Pamětnice přečetla jména sedmi svých příbuzných.
Výsledky studie pak potvrdily, že úzkost ovlivnila i míru obav z nákazy nebo ekonomických dopadů. Negativní dopad na duševní zdraví má i pouhé čtení titulků namísto celých článků.
Autorská čtení jsou připravena v regionálních spojích ČD směrem do Berouna, Benešova, Nymburka, Kolína nebo Kralup nad Vltavou. Lidé uslyší současnou českou prózu i poezii.
Jeho vrstevníci a kolegové si krátí volný čas sledováním seriálů, posloucháním hudby nebo třeba hraním videoher. Pětadvacetiletý judista David místo ovladače od herní konzole raději sáhne po knize.
Dětem čtou ve většině případů maminky. A když školák dorazí do knihovny – s kým se nejčastěji setkává u knihovnického pultu nebo polic s knížkami? S ženami.
Americký učitel John Corcoran. 17 let vyučoval na střední škole a přitom neuměl číst ani psát. Vymýšlel různé strategie - při testech nutil chytřejší žáky, aby mu pomohli.
V posledních pěti letech vzrostl počet dětí, které čtou rády knihy. Volný čas tráví četbou zhruba dvě třetiny mladších školních dětí a polovina těch starších.
Řada rodičů nemá čas číst svým dětem. V českolipské knihovně se je rozhodli zastoupit. Každý čtvrtek odpoledne tam čtou nahlas z knih v dětském oddělení. Pohádky a příběhy si přicházejí poslechnout nejen malé děti v doprovodu rodičů, ale třeba i školní družiny.
Cesty vlakem ode dneška zpříjemňují čeští spisovatelé a spisovatelky, kteří v pražských příměstských spojích čtou své texty. Do programu festivalu Čtení ve vlaku se jich letos zapojilo více než 20. Hned první den festivalu se představil například Michal Viewegh s Martinem Reinerem.
Česko dnes prožilo Noc literatury. Už podeváté se návštěvníci během jednoho večera setkali s řadou současných evropských autorů. Do letošního ročníku, který je zatím vůbec nejrozsáhlejší, se zapojilo 37 měst po celé republice. V každém z nich od 18 hodin herci četli z vybraných knih.
Číst knížky není nuda, dokazují každý den autoři dětských pohádek na festivalu Letní Letná. Lidé z Českého rozhlasu na pražské letenské pláni rozbili stan a zvou tam děti a jejich rodiče, aby čtení pohádek nejenom poslouchali, ale aby si o kouzelných příbězích i povídali. Dnes v půl třetí cirkusové šapitó zaplní postavičky z pohádkových knížek: Jak maminka vylezla na věž a Jak maminka vylezla na strom. Jejich autorkou je reportérka Českého rozhlasu Michaela Vetešková.
Nemocnice v Moravskoslezském kraji nabízejí malým pacientům hodně neobvyklé překvapení. Dlouhou chvíli přicházejí na dětská oddělení rozptýlit pohádkové babičky. Nápad už vyzkoušela ostravská městská nemocnice a aktuálně se přidala nemocnice v Krnově. Hodinu denně včetně víkendů tam děti v županech rozveselují starší dámy. Všechny přicházejí s knížkou v ruce.
Úryvky z Bible se od dnešního odpoledne do zítřka ponesou kaplí olomoucké radnice. Čtyřiadvacetihodinové čtení z Bible je součástí festivalu Paschalia olomucensia, který přináší do konce dubna koncerty, promítání filmů či výstavu o nemoci motýlích křídel.
Říká se jim načítač nebo načítatel. Jsou to lidé, kteří načítají knihy pro zrakově postižené čtenáře. Patří k nim také známé osobnosti, jako Otakar Brousek, Heda Čechová, v minulosti Bořivoj Navrátil nebo Milan Neděla. O načítačích v těchto dnech vzniká audiokniha.
V Česku stoupá zájem o čtečky i e-knihy. Jen kolem Vánoc se prodalo okolo 100 tisíc čtecích zařízení. Překvapivé ale je, že stejně rychle neroste počet prodaných elektronických knih. To nahrává spekulacím, že se čtou hlavně pirátské kopie.