Daň z nemovitosti je v Česku jedna z nejnižších v Evropě a je výlučným příjmem obcí. Loni se na dani vybralo 12,42 miliardy korun, stát nese podle Stanjury náklady na správu daně 1,2 miliardy Kč.
„Daň byla v daňových řízeních prováděných u čtyř daňových subjektů doměřena z titulu neuznání nákladů za reklamní plnění,“ uvedl Specializovaný finanční úřad.
Předchůdkyně ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) Alena Schillerová (ANO) naopak očekává, že vláda nakonec bude muset letošní rozpočet navýšit. O sporném návrhu bude Sněmovna jednat v týdnu.
Odborář Samek kritizuje, že v lednu zavedla vláda pro důchodce výchovné, ale o měsíc později jim tyto peníze chce na změně valorizace sebrat. Ekonom Křeček tvrdí, že valorizační tempo je třeba snížit.
V Česku chce Pavel Tykač, majitel energetické skupiny Sev.en, dál investovat do akcií banky Moneta, zajímá se i o koupi vydavatelství Mafra. „Zájem jsme projevili, jednání jsou ale na začátku,“ řekl.
Pro ČEZ budou odvody z tržeb a z daně z příjmu za rok 2023 představovat 40 až 80 miliard korun. Státu by měl i s dividendy odvést přes 100 miliard korun.
Soud odůvodnil zastavení stíhání tím, že o těchto skutcích již bylo pravomocně rozhodnuto. Zastavení trestního stíhání se týká také Pavla Čanigy a Ivana Kováříka.
„Vzhledem k rozsahu dodaných materiálů nepředpokládáme, že by dohlídka byla ukončena dříve než do konce března,“ uvedla mluvčí resortu financí Gabriela Krušinová.
Vyrovnání schodku státního rozpočtu vede vládu ke změně výšky DPH, daně z přidané hodnoty. Ekonomové Petr Janský a Martin Fassman dávají komentář k vládním krokům.
„Když máte minimální mzdu, tak daně a odvody z ní činí asi 7500 korun. To je na úrovni podnikatele OSVČ, který má tržby třeba milion korun,“ srovnává Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research.
Co se výše měsíční zálohy týče, od letošního roku platí tři nová paušální pásma. „Paušální pásma se odvozují mimo jiné od výše příjmů,“ vysvětluje daňová poradkyně společnosti BDO Monika Lodrová.
Státní zástupce podal obžalobu na 30 lidí kvůli daňovým podvodům za 438 milionů. Skupina údajně zařazovala fiktivní faktury do účetnictví ČKD Praha DIZ.
„Vláda bude muset udělat některé změny, jinak se jí rozpočet zhroutí na hlavu. Bude muset zvedat daně,“ myslí si novinář Jindřich Šídlo ze serveru Seznam Zprávy.
Lidé v průzkumu hodnotili některé z 29 návrhů na zvýšení příjmů, nebo naopak snížení výdajů veřejných rozpočtů, které letos kabinetu Petra Fialy z ODS navrhla Národní ekonomická rada vlády.
Demokraté záznamy zveřejnili jen několik dní předtím, než se poprvé sejde nově zvolený Kongres, v němž už budou sněmovnu kontrolovat Trumpovi republikáni.
Česko bude mít vlastní sankční seznamy proti Rusku, v příštích dnech se na tom začne pracovat, potvrdil v rozhlasovém podcastu Jany Klímové Peníze a vliv ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Bašta na konferenci kritizoval, že nedostává pozvánky do společných debat kandidátů. „Občas si připadám jako postava z knih o Harrym Potterovi, jejíž jméno se nesmí vyslovovat,“ podotkl Bašta.
Příjmy z daně z mimořádných zisků mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let.
Česko chce desítky miliard z windfall tax a odvodů z nadměrných tržních příjmů použít na pomoc lidem s vysokými účty za energie. Na jaké firmy se budou opatření vztahovat? Přinášíme otázky a odpovědi.
„Pokud prodejce uskuteční prostřednictvím platformy například prodej automobilu za 3000 eur, provozovatel o něm zahrne informace do oznámení správci daně,“ popisuje mluvčí ministerstva financí.
Daň prošla v podobě, v jaké ji předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), pouze s jedním technickým zpřesněním. Většina koaličních poslanců své pozměňovací návrhy stáhla.
Musí se navrátit vyšší zdanění práce, které jsme dříve hodně snížili. Měl by se ale zohlednit obrovský rozdíl mezi zdaněním OSVČ a zaměstnanců, říká sociolog Daniel Prokop.
Podle Jakuba Michálka koalice o dani vedla debatu, v níž zazněl apel ministra financí Stanjury i premiéra Fialy, aby daň nezačala platit už za letošní rok.
Slovensko si chce posvítit na restauratéry, kteří obcházejí elektronickou evidenci tržeb. S dodržováním pravidel by měli pomáhat přímo zákazníci. Stát za ně na oplátku zaplatí část útraty.