Ve výsledku se projevilo zejména ukončení povinnosti odvodů z nadměrných příjmů z výroby v Česku, které zatížily náklady společnosti v loňské první polovině roku.
Tuzemská veřejnost dostala nůž na krk. Pokud neuvolní fakticky neomezené finanční zdroje, nebude mít v dohledné době čím svítit. Možná ovšem byla konference jenom varováním.
Kapacita jaderných elektráren by se mohla navýšit do roku 2050 téměř na dvojnásobek a obnovitelných zdrojů by mohlo být desetkrát víc. Taková čísla očekává šéf energetické skupiny ČEZ Daniel Beneš.
„Pokud někdo fixoval cenu před rokem, tak ten nárůst není velký. Ale pokud někdo fixoval cenu ještě před krizí, a teď mu to teprve doběhne, tak pro něj náraz se zpožděním přijde až teď,“ říká Beneš.
„Současně je jasný signál pro všechny uchazeče v rámci probíhajícího tendru na výstavbu nových jaderných zdrojů, že povolovací proces je naplňován,“ uvedl generální ředitel ČEZ Beneš.
Na výsledný zisk měly největší vliv vládou zavedené odvody z nadměrných tržeb výroby, které pro podnik dosud znamenaly náklady 11 miliard korun, a také nově zavedená daň z neočekávaných zisků.
Za celý letošní rok očekává ČEZ zisk až 75 miliard korun. To znamená osminásobek toho, co ČEZ vydělal loni. To by se mělo promítnout hlavně do dividendy.
Kolik budeme za elektřinu platit v dalších letech? A z čeho se u nás bude vyrábět elektřina v budoucnosti, aby jí bylo dost, byla levná a spolehlivá? Hostem Radiožurnálu byl šéf ČEZ Daniel Beneš.
Ruská energetická válka proti Evropě začala loni zhruba rok před letošní únorovou invazí na Ukrajinu, řekl Beneš. Rusko podle něj nenápadně přestalo dodávat plyn.
Česká republika má v terminálu pronajaté tři miliardy metrů krychlových, potřeba tak bude celkem 30 tankerů. Zásoba pokryje až třetinu roční spotřeby plynu v Česku.
Dozorčí rada schválila plnou výši odměn za letošní rok pro osm členů představenstva společnosti ČEZ. Z celkové částky 135 milionu korun dostane největší částku generální ředitel Daniel Beneš.
Jako klíčové signatáři výzvy vytipovali tři priority změn, a to budování české značky, otevření země pro kvalifikované lidi ze zahraničí a udržitelnost budoucí ekonomiky.
Na čistý zisk mělo podle firmy vliv zhoršení střednědobých tržních podmínek pro uhelnou energetiku kvůli zvýšení klimatických cílů na úrovni Evropské unie i plánovaný konec spalování uhlí v roce 2038.
Důvodů je několik. „Jednak je to zdražení plynu, dále zdražily emisní povolenky a do toho se zvedla ekonomika po covidu, takže stoupla poptávka po energiích,“ podotkl Beneš.
Beneš v úterý uvedl, že stavba gigafactory souvisí s plánovanou těžbou lithia v České republice. O závodě na jeho zpracování chce ČEZ rozhodnout příští rok a zahájit v něm výrobu v roce 2025.
„Je zde tedy pozitivní tlak na to, aby těch levných peněz od státu bylo co nejvíc, aby to snížilo cenu elektřiny,“ říká o financování stavby nového bloku Dukovan ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš.
ČEZ chce dosáhnout uhlíkové neutrality hlavně tak, že plánuje zavírat uhelné elektrárny, a naopak budovat obnovitelné zdroje. Výkon bezemisních zdrojů by měl být v roce 2030 šest tisíc megawattů.
Výsledky firmy pozitivně ovlivnil růst cen vyrobené elektřiny v České republice díky víceletému předprodeji na velkoobchodním trhu v Německu, pomohly i dodatečné zisky z obchodování s komoditami.
Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl v úterý uvedl, že Česko Dukovany nedostavuje, ale nahrazuje polovinu kapacity jejího současného výkonu.
Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v květnu řekl, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je podle něj zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun).
Koruna v úterý po pondělním výrazném oslabení část ztrát smazala. Vůči euru zpevnila o 12 haléřů na 27,73 Kč/EUR. K dolaru polepšila o 20 haléřů na 25,68 Kč/USD.