Smyslem sčítání podle Fischera není to, aby se stát dozvěděl více o konkrétních jednotlivcích, ale zjistit, jaké jsou poměry v populaci, podrobnosti o kvalitě bydlení, vzdělání a práci lidí.
Sčítání lidu 2021 startuje v sobotu. Formuláře lze posílat elektronicky do 9. dubna. Kdo nevyužije možnosti online, musí od 17. dubna do 11. května vyplnit papírový formulář.
O deset procentních bodů kleslo množství lidí v nákupních centrech nebo kavárnách, stejně jako ve veřejné dopravě. Množství lidí na pracovišti se snížilo o další čtyři až šest procentních bodů.
Zatímco u italských mužů činí rozdíl v naději dožití mezi vysokoškoláky a těmi se základním vzděláním čtyři roky, u slovenských šestnáct let. Střední Evropa v rámci starého kontinentu vyčnívá.
Nejhůř zasažené české město byl v posledních třech měsících Trutnov: mezi uzdravené se počítá 12 procent obyvatel obce. Naopak Klášterci nad Ohří se nemoc téměř vyhnula, má 3,5 procenta vyléčených.
Podle Přemysla Čecha ze společnosti Median, která pro Český rozhlas výzkum prováděla, lidé v Česku neztrácí naději. Výzkumu se účastnilo 1065 lidí starších 18 let.
Blatný v rozhovoru zmínil také různé typy strachů v souvislosti s koronavirem nebo situace, kdy podniky nabádají zaměstnance, aby nechodili na testy nebo nehlásili své rizikové kontakty.
Nápad nezveřejňovat denní počty obětí je další díl protivné přetahované: podle ÚZIS média nechápou, co se ve zdravotnictví děje, a měla by ukazovat co nejméně dat. Správná cesta je opačná.
Denně aktualizujeme údaje o počtech provedených testů, nakažených osob, vyléčených pacientů či zemřelých. Co konkrétně si ale pod těmito čísly představit?
„Po stránce modelů bylo v půli srpna jasné všem, že přijde druhá vlna“ uvedl Dušek pro server Neovlivní.cz. „Jakým způsobem se na základě toho přijímala opatření, to už nebylo v mojí gesci,” dodal.
Zaznamenávání datových „otisků“ lidí při používání internetu a mobilních sítí možná čeká změna. K čemu nově dospěla evropská justice? A co a proč o nás dosud chtějí úřady vlastně vědět?
Soudní dvůr EU rozhodl, že vlády nesmí sbírat data volajících a uživatelů internetu. Ústavní soud přitom žádost na zrušení tohoto zákona loni zamítl. Navrhovatele zastupoval advokát Jan Vobořil.
Server iROZHLAS.cz se snažil zjistit, z jakých dat ministr vychází a jak zjišťuje, kolik lidí opatření skutečně nedodržuje. Ukázalo se však, že příslušná data neexistují.
Boom věrnostních programů obchodníků v Česku pokračuje. Mezi velkými obchodníky tak prakticky už neexistuje žádný, který by věrnostní program nenabízel.
Ústav zdravotnických informací a statistiky v tichosti publikoval informace o počtech nakažených a hospitalizovaných v jednotlivých obcích s rozšířenou působností.
Ani hlavní město ale nezveřejňuje všechny informace, které od zdravotnických statistiků dostává, například čísla o počtu nakažených ve školách anebo zdravotnických zařízeních.
Lány / Vysočina||Martin Štorkán, Karolína Schubertová|Zprávy z domova|Přehled
Z dat serveru iROZHLAS vyplývá, že prezident výrazně omezil návštěvy krajů, a to již před pandemií. Od svého druhého zvolení nevetoval žádný zákon a neabsolvuje už tolik cest do zahraničí.
V jakém věku Češi sportují nejčastěji? Je v Praze populárnější fotbal a v Brně hokej? Datoví novináři serveru iROZHLAS prozkoumali data aplikace Týmuj.
Informace o proplacené lékařské péči za každého tuzemského pacienta se schází v národní databázi, kterou spravuje ústav zdravotnických informací. Obsahuje ale chyby.
Data o počasí ukazují, že během prázdnin napadne nejvíce srážek. Podle klimatologů jsme si na podobné počasí odvykli, protože posledních pět let bylo téměř vždy srážkově pod průměrem.
Datoví novináři serveru iROZHLAS dostali další Novinářskou cenu. V čem je jejich práce specifická? Kam se datová žurnalistika posouvá? A co všechno nám čísla dokážou prozradit o světě?
Praha||Nela Krawiecová, Štěpán Sedláček|Zprávy z domova|data