O konci Šebestyána se mluvilo od nástupu vlády Petra Fialy. Nekula dříve tvrdil, že v něj má důvěru. Podle Seznam Zpráv ale na odchod Šebestyána tlačila zejména vládní ODS.
„Nejvíce ze všeho bychom potřebovali, aby především na ministerstvu zemědělství zavládl zdravý selský rozum,“ říká předseda představenstva společnosti Kralovická zemědělská Jaroslav Bulín.
Jak se na zájmu o dotace z programu projevuje energetická krize? A o jaké úspory mají teď Češi žádající o podporu nejvyšší zájem? Hostem Českého rozhlasu byl Petr Valdman.
Evropská komise ukončila audit ke střetu zájmů expremiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše a v dopise požádala české kolegy, aby ji informovali o tom, jak se v Česku neoprávněné dotace vymáhají.
Neoprávněně byly podle Evropské komise vyplaceny dotace pekárně Zelená Louka patřící pod Penam, plastikářské firmě Fatra nebo zemědělskému podniku Cerea.
K hlasování mělo dojít na popud některých členů výboru, kteří se obávají, že by obžaloba politika mohla stranu ve volbách poškodit. Pro jeho odstoupení ale hlasovali nakonec pouze jednotlivci.
„Usnesení o odložení věci bylo vydáno na pokyn státní zástupkyně ve věci vykonávající dozor nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení,“ doplnil mluvčí Aleš Cimbala.
Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že Česku stále chybí komplexní systém ochrany tzv. měkkých cílů před teroristickými útoky. Ministerstva přitom od roku 2016 na systémy ochrany rozdělovaly peníze.
Redakce iROZHLAS.cz získala závěrečný dokument k zemědělskému auditu ke střetu zájmů, který na ministerstvo zemědělství a Státní zemědělský intervenční fond dorazil na začátku dubna.
Nedostatky u kontrolovaných organizací se týkaly hlavně zadávání veřejných zakázek, ve kterých příjemci vybrali dodavatele bez výběrového řízení nebo uzavřeli smlouvu na vyšší než vysoutěženou cenu.
Vysoká inflace v posledních měsících dopadá i na obchody na malých vesnicích. Na těch jsou závislí například senioři, pro které jsou to často jediná dostupná místa se základními potřebami.
Kvůli auditu ke střetu zájmů zemědělský fond v minulosti pozastavil projekty dceřiných společností koncernu Agrofert za zhruba půl miliardy korun. Příspěvek Bruselu měl činit zhruba 200 milionů korun.