Podle ředitelky základní školy v Olomouci se sice část výpadků z distanční výuky podařilo dohnat, někteří žáci se ale dodnes potýkají s psychickými následky.
Pokles zájmu o pomoc hlásí například jablonecké centrum vzdělávání, dobrovolnictví a péče Červený trpaslík. Ze 300 dobrovolníků, kteří tam pomáhali v době pandemie covidu-19, se vrátilo pouze 11.
Kvůli mezerám ve znalostech jak odborného, tak běžného českého jazyka někteří studenti nedokončí ani středoškolské vzdělání. Ministerstvo školství nyní hledá cestu, jak těmto studentům pomoci.
Podle České školní inspekce se do doučování zapojilo 80 procent žáků a studentů, kteří měli s látkou problémy. Oborníci nyní budou výsledky doučování vyhodnocovat.
Do podzimního doučování na základních školách se podařilo zapojit většinu žáků, kteří ho po distanční výuce potřebují. Vyplývá to z odpovědí ředitelů škol, které Radiožurnál oslovil.
Podle červnového průzkumu České školní inspekce má závažné mezery ve znalostech a dovednostech po dlouhé výuce na dálku minimálně 36 500 žáků základních škol a 18 tisíc středoškoláků.
Podzimní doučování ve školách by mělo pomoct zmírnit rozdíly ve vzdělání způsobené distanční výukou během pandemie koronaviru. Ministerstvo školství na něj chce dát zhruba čtvrt miliardy korun.
Bude někdo kontrolovat, jestli se v doučovacích kempech děti něco naučí? Tomáš Pancíř se ve Dvaceti minutách Radiožurnálu ptal prezidentky Asociace školních sportovních klubů Svatavy Ságnerové.
Na léto plánované doučovací kempy by měly pomoct dětem, které mají kvůli distanční výuce problémy se zvládáním látky. Organizace můžou do konce dubna žádat o dotaci ministerstvo školství.
„Místo aby se dětí ptali, jak se měly, pokropili je sprškou písemek,“ vyčítá učitelům Miroslav Hřebecký. „Je potřeba připravit metodiky, aby vyučující věděli, na co se soustředit,“ řekl Plusu.
Mezi nejžádanějšími předměty na doučování jsou cizí jazyky. Pokud rodiče ve škole neměli například angličtinu, neví si s domácím učením rady. Zájem je také o matematiku a český jazyk.
Stačí dětem výuka ve škole? Stále více rodičů v Polsku si myslí, že ne. A proto jsou ochotni si připlatit. Z doučování se stal obchod, který se ale nelíbí úřadům. Za zvláštní hodiny prý platí asi polovina středoškoláků.
Namísto doučování v obyvácích, hlučných kavárnách nebo předsálí knihoven nabízí moderní učebny, balíčky předmětů na míru a prověřené lektory. Řeč je o doučovací škole, první svého druhu v regionu a pravděpodobně i v republice.
Větší péči a názornost přináší doučování slabších žáků na Rožnovsku. Do nového projektu se zapojilo jedenáct škol a přes tři stovky dětí. Díky podpoře evropských fondů mohou využít více času a pomůcek.
Žákům z Nového Boru na Českolipsku pomáhají s učením dobrovolníci. Tamní sdružení Rodina v centru totiž nabízí dětem ze sociálně slabých a pěstounských rodin doučování. To je poslední dobou nejžádanější službou zejména v rodinách, které musí řešit hodně problémů najednou.
Rodiče v posledních letech stále více dbají na to, aby jejich děti už odmalička ovládaly cizí jazyk. Posílají proto už tříleté chlapce a dívky do soukromých výukových center, kde se jim věnují čeští učitelé nebo rodilí mluvčí. České školství nabízí první kontakt s cizím jazykem totiž až ve třetí třídě základní školy, což někteří rodiče vnímají, že je pozdě. Proto tedy platí svým potomkům soukromé hodiny. Nejvíce v kurzu je angličtina.
Škola, základ života. Toto heslo však rozhodně neplatí v Řecku, kde totiž státní škola žákovi potřebné vzdělání nedá. Za posledních dvacet let si Řekové vybudovali vlastní systém soukromého školství, který je paralelou toho státního. Soukromým doučovacím školám se říká frontistiria.
České školáky děsí matematika. Příklady a geometrii se učí drilem a jen kvůli známce. Na předmět se vysloveně těší jen necelá čtyři procenta žáků, průměr zemí OECD je přitom osm procent. Ukázal to výzkum z dat mezinárodních šetření. Už i samotní rodiče hledají řešení. Klidně i za oceánem.
Ministerstvo školství varuje středoškoláky před soukromými firmami, které nabízejí doučování ke státní maturitní zkoušce. Podle ministra školství Josefa Dobeše by u nové zkoušky mohlo propadnout až 21 procent středoškoláků. Dobeš ale nabádá studenty, aby spíš než na rady soukromých firem, dali na své učitele.