Britský list Financial Times (FT) v říjnu s odvoláním na nejmenované zdroje napsal, že Ukrajina a Rusko vedou předběžné rozhovory o zastavení vzájemných úderů na energetickou infrastrukturu.
Ministr průmyslu a obchodu za hnutí STAN Jozef Síkela se nevzdává záměru založit státního obchodníka s plynem. Nápad má mezi politiky podporu, strany koalice teď čekají na detaily.
Jedna z největších elektráren v Charkovské oblasti na Ukrajině je po ruském útoku z 22. března zcela zničená. Po návštěvě elektrárny to uvedl ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko.
V terminálu Stade nedaleko Hamburku bude mít od roku 2027 k dispozici dvě miliardy metrů krychlových plynu ročně, což je více než čtvrtina současné tuzemské spotřeby.
Česko koupí podzemní zásobníky plynu za více než osm miliard korun. Vláda krok obhajuje větší energetickou bezpečností státu, kritici upozorňují na možné nevýhody zásahů do trhu.
Zásobníky mají dohromady kapacitu 2,7 miliardy metrů krychlových a měly by zajistit asi 36 procent roční spotřeby. Cílem nákupu je podle premiéra získat kontrolu nad zacházením s plynem.
Celkově saldo dovozu a vývozu plynu v Česku meziročně kleslo o 23 procent. I přesto jsou tuzemské zásobníky v současné době naplněny z 88 procent, což je více než v předchozích letech.
Nový poskytovalel bude palivo dodávat od roku 2024. Dosud se v dukovanské elektrárně používalo palivo od ruské firmy TVEL, která spadá do ruského státního holdingu Rosatom.
Mírná zima pomáhá Evropské unii čelit energetické válce, kterou loni zahájilo Rusko. Zásobníky s plynem napříč Evropou jsou podobně naplněné jako na podzim. Má Evropa v oblasti energetiky vyhráno?
„Větší krok přijde v únoru, kdy končí dovoz produktů z Ruska, čili dieselu a benzinu, do EU. To bude složitější než náhrada ropy,“ říká Václav Bartuška, velvyslanec pro otázky energetické bezpečnosti.