Počítače, s nimiž vědci pracují, nejsou dostatečně výkonné na to, aby přesně předpověděly závažnost extrémních výkyvů počasí. Experti nabádají k investicím do sdíleného superpočítače.
Opakované výkyvy počasí budou ve střední Evropě častější. Klimatické modely předpovídají četnější suché epizody i intenzivní srážky, píše deník Mf Dnes. Více ve výběru z médií od Radiožurnálu.
Tým rozsah tornáda nejprve zjišťoval z leteckého snímkování a přeletů, které jim ze vzduchu napověděly, kde jsou nejničivější škody. Následoval terénní průzkum, aby se zjistila intenzita tornáda.
Město zachvátil katastrofický požár, který zničil domy, podniky a auta. Šíření požárů napomáhá větrné počasí.„Z Lyttonu toho moc nezbyde. Oheň byl všude,“ řekl Poldeman pro BBC.
Z více než 150 stanic s alespoň třicetiletou délkou záznamů zaznamenaly nová teplotní maxima pro 18. červen pouze tři. Důvodem byla mimořádně horká polovina června před osmi lety.
„Opět šílená, promrzlá noc s uragánem, ale ráno bezvětří a slunce! Jdeme dolu, jdeme doluuuu, jdeme doluuuu,“ vzkázal prostřednictvím satelitního telefonu na facebooku horolezec Marek Holeček.
„Stav je neměnný, jsme uvězněni v sedmi tisících a nemůžeme se hnout. Čekáme na zázrak, který snad dorazí v sobotu,“ vzkázal na facebooku Marek Holeček ve zprávě převzaté ze satelitního telefonu.
Meteostanice na místě stojí od roku 2013, od února 2014 je zařízen přenos přes Český hydrometeorologický stav. Teplota tam může za příhodných podmínek klesnout v zimě až k minus 40 stupňům.
Až donedávna se i čeští vědci domnívali, že v našich zeměpisných podmínkách pocítíme změny klimatu později. Skutečnost je jiná: už letos Česko zažilo druhou nejteplejší zimu v zaznamenávané historii.
Leží pár kroků od sebe, jako by je ale dělilo klimatické pásmo. Měření iROZHLAS.cz ukázalo, jak moc se liší teplota v ulicích chráněných stromy a v těch, kde vládne asfalt. Rozdíl byl 30 stupňů.
Letošní červen byl v pražském Klementinu nejteplejší od začátku měření v roce 1775. S průměrem 24,5 stupně Celsia byl o dva stupně teplejší než dosud rekordní červen 1811.
Po šesti dnech veder se v neděli značná část Francie dočkala ochlazení. Na východě země se ale dál teploty pohybují nad třiceti stupni Celsia. Vysoké teploty nadále panují také v Německu.
Nejde jen o mezník v historii měření ale celé historii lidstva. Bezprecedentní nárůst emisí potvrzuje i ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky.
„Pokud bude panovat normální počasí, nebo bude dokonce méně srážek, než je dlouhodobý průměr, voda v půdě dojde již během května či června,“ uvedl Trnka.
Devět mrtvých členů jedné rodiny našli záchranáři v zaplaveném domě v obci Casteldaccia poblíž Palerma. Další dva lidé zemřeli poblíž Agrigenta, když jejich auto strhl proud vody.
Guvernér Luca Zaia už telefonicky hovořil s premiérem Giuseppem Contem, který by měl v následujícím týdnu uvolnit první finanční pomoc. Hmotné škody zatím region vyčíslil na jednu miliardu eur.