„Nyní vyhledáváme vhodná místa, například v parcích,“ vysvětlila Fialová. Podle mluvčího pražského magistrátu Víta Hofmana mají zároveň Pražské vodovody a kanalizace spolu s Pražskou vodohospodářskou společností vytipovat dvacet míst v Praze 1 a Praze 2 pro instalaci pítek a mlžítek.

Kromě výběru míst firmy připojí informace, co je potřeba před instalací zajistit, doplnil. Za jedno mlžítko Pražské vodovody a kanalizace podle slov Hofmana zaplatí zhruba 30 000 korun. 

Spotřeba vody se u mlžítek liší v závislosti na použité trysce a tlaku ve vodovodním řádu, uvedla Fialová.

Mlžítka patří k jednomu z mnoha opatření, která mají pomoci ochladit v tropických dnech rozpálené město. V jednotlivých pražských městských částech proto jejich počet narůstá. Mlhoviště se mohou stát i součástí uměleckých děl. Příkladem je vějíř Žofie Chotkové - plastika, která byla odhalena v červnu před Píseckou bránou v Praze 6.

K dalším způsobům ochlazení města, které magistrát podporuje, patří výsadba zeleně, zelené střechy a fasády nebo zadržování dešťové vody.

Přerov podle mluvčí radnice Lenky Chalupové zaplatil za mlžné brány 45 000 korun. Město hodlá brány využít i v příštích letech během horkých letních měsíců. Konstrukce je složitelná, takže bude po použití rozložena a uskladněna.

Obě brány jsou umístěny pod bezpečnostními kamerami. Mlžný průchod instalovalo město ve svém centru ve středu. „Mlžné brány slouží v horkých dnech k osvěžení lidem, kteří středem města procházejí a mají jim přinést rychlou úlevu od vedra,“ řekla Chalupová.

Mlžnou bránu používají i v Uherském Hradišti. Stejně jako v minulých letech ji nainstalovali na Masarykově náměstí, a to během červnové vlny veder, uvedla zástupkyně tamní radnice Dagmar Vacková. Město dále využívá kropící vozy.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít