Etiopské ženy čelí dětským svatbám, obřízkám a znásilnění. Základního vzdělání dosáhne pouze polovina z nich, popisuje v rozhovoru Etiopanka, která jako jedna z mála získala univerzitní vzdělání.
V zahraničí už se práce ve zdravotnictví přizpůsobuje ženám. „V Česku je to založené na neformálních dohodách. Záleží na managementu, na vrchní sestře,“ upozorňuje socioložka Marie Pospíšilová.
Právnička Šárka Homfray věří, že feminismus řeší problémy, které se dotýkají celé společnosti. Novinářka Tereza Šimůnková mu vytýká přílišný důraz na ideologii a opomíjení přirozených faktorů.
„Z monologu o tom, co všechno dnešní žena musí a zároveň nesmí, možná cosi v pánských myslích uvízne. Což by byl od prázdninového blockbusteru docela výkon.“
Po únorovém převratu 1948 se naplno dostala do veřejného prostoru i žena v pojetí komunistickém, tedy „v pokrokovější variantě ženství´, což představovalo plné zařazení do pracovního procesu.
Tento týden v pravidelné soutěži serveru iROZHLAS.cz hrajeme o novinku uznávané české spisovatelky Petry Hůlové, který se na pulty knihkupectví dostal letos v březnu v rámci Velké knižního čtvrtku.
„Kulturní a jazykový kontext, v němž se odehrává Jako v nebi, tak i na zemi a který mě také formoval, je šovinistický a patriarchální. Já jsem velký podporovatel feminismu,“ přiznává Davide Enia.
Česká kapela Vesna postoupila v Eurovizi do finále. „Po opravdu dlouholetém snažení jsme se rozhodly říkat odvážně to, co si myslíme a dělat muziku tak, jak to cítíme,“ přibližují její členky.
„Boj o rovnoprávnost není lineární. Nemůžeme se dopracovat k nějakému zákonu a říct, že teď už to skončilo. Práva jsou křehká,“ připomíná publicistka Maja Vusilović.
Korzet je ahistorický, feministický film, namířený jednoznačně k současnosti. Přijímá perspektivu Alžběty Bavorské a realizuje na plátně některé z jejích snů a představ.
Rozdíl v Česku může být ještě větší. „V analýze jsou zahrnuti jen ti, co pracují na zaměstnaneckou smlouvu. Z toho spousta žen s nižšími mzdami vypadává,“ říká Křížková. Ženy často pracují na dohody.
„Pracuje se, když dítě spí. Jakmile se mu začnou klížit oči, všechno kolem něj odpadá a já vytahuju knihu nebo sedám k počítači a vůbec mi nevadí, že byt vypadá příšerně,“ přiznává spisovatelka.
Když se řekne feminismus, někomu se mohou vybavit pochodující sufražetky nebo pálení podprsenek. Boj za genderovou emancipaci má však daleko pestřejší dějiny než ty, co si vypráví západní společnost.
„Rodiče, zpravidla ženy, si po tak dlouhé době, kterou se svými dětmi strávili, často nevěří. Je tam obrovská ztráta sebedůvěry. Říkají: Už ani nevím, jak se ovládá kopírka,“ říká Andrea Bohačíková.
Ženy podle Homfray nejsou jenom naštvané, ale také štvané, jak naznačuje grafická podoba obálky její knihy: „Plníme příliš mnoho životních rolí. Na ženy je se toho nakládá až příliš od malička.“
44:12
Praha||Táňa Zabloudilová, kac|Společnost|podcast Hranice násilí
Čeští poslanci a poslankyně dostali od serveru Refresher.cz otázku, jestli se považují za feministy/ky. Z celkového počtu dvou set jich odpovědělo devětačtyřicet. A výsledky nejsou příliš povzbudivé.
Žena prý má mít „pět P“ – jedno z nich je pracovitost, která byla vyžadována s její tradiční rolí. Měla se dobře vdát, dobře vést domácnost, pečovat a vychovávat děti.
Oslavy MDŽ za minulého režimu měly několik rovin. V té první, oficiální, se žena oslavovala především jako pracující, jako bojovnice za socialismus a mír.
„A teď vy volit. Nebo my vás popravit.“ Slova v lámané angličtině uzavírají nový snímek, ve kterém komik Sacha Baron Cohen vystupuje jako americké kultury neznalý kazašský reportér Borat Sagdiyev.
Lidskoprávní aktivisté upozorňují, že zatímco se diskuze na sociálních sítí točí kolem výroků Rowlingové, v západním světě procházejí legislativní úpravy, které vrací práva trans osob zpět v čase.
Nové britské komediální drama Problémissky se inspiruje skutečnými událostmi kolem vyhlášení Miss World 1970. Přelomový ročník soutěže krásy tehdy narušil protest hnutí za práva žen.
