Tel Aviv pozastavil přístup humanitární pomoci do Pásma Gazy. „Izrael si nejspíš myslí, že čím více bude na Hamás tlačit, tím dříve dostane rukojmí zpátky,“ říká expert na Blízký východ.
Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí přitom tento týden uvedl, že situace v Pásmu Gazy je nyní pravděpodobně nejhorší za 18 měsíců trvání války.
„Humanitární situace je nyní pravděpodobně nejhorší od začátku bojů před 18 měsíci,“ uvedl úřad OSN. Přerušení dodávek humanitární pomoci je rovněž nejdelší od začátku války, dodal úřad.
Palestinské hnutí Hamás i Izrael jsou ochotny slevit ze svých požadavků na propouštění rukojmích z Gazy. Podle saúdskoarabských médií je příprava nové dohody v závěrečné fázi.
Izraelská armáda mezitím oznámila, že ukončila obsazování takzvaného koridoru Morag, kterým od sebe zcela oddělila oblasti města Chán Júnis a Rafah na jihu Pásma Gazy.
Svědectví vojáků sesbírala nezisková organizace Breaking the Silence, kterou v roce 2024 založili izraelští veteráni. V pondělí vydala publikaci s názvem Perimeter.
Během nedělních izraelských útoků v Pásmu Gazy podle místních úřadů zemřelo 44 lidí a další desítky utrpěly zranění. Izrael v noci čelil raketovému útoku na město Aškelon, jeden člověk byl zraněn.
„Během noci izraelská armáda zintenzivnila ofenzivu,“ říká Irena Kalhousová, šéfka Rady Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově. Situace v Rafahu se podle ní zhoršuje v rámci hodin.
Od úterního přerušení dvouměsíčního příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, zemřelo podle úřadů v Gaze řízených Hamásem už přes 540 Palestinců, většinou žen a dětí.
Svět dělí svou pozornost mezi budoucnost Ukrajiny a Gazy. O tom, co s Gazou bude, se mluvilo nejdříve v Rijádu, pak v Káhiře. Tam zástupci arabských zemí vyjádřili souhlas s egyptským plánem pro Gazu.
Plán umožní Palestincům zůstat ve své vlasti, přičemž oblast by spravovala nezávislá komise palestinských odborníků. Obnova Pásma Gazy má podle plánu stát v přepočtu více než 1,2 bilionu korun.
Prohlášení Netanjahuova úřadu rovněž varuje před „dalšími důsledky“, pokud bude Hamás dál odmítat tento návrh. První fáze příměří skončila v sobotu a zatím nebyly dohodnuty podmínky fáze druhé.
Návrh vzešel od vyslance amerického prezidenta pro Blízký východ Stevea Witkoffa na dočasné příměří v Pásmu Gazy, které má platit během muslimského postního měsíc ramadán a židovského svátku pesach.
Rakve se čtveřicí rukojmích předal Červený kříž izraelskému vojsku na hraničním přechodu Kerem Šalom v blízkosti egyptských hranic. Izrael hodlá výměnu dokončit až poté, co identifikuje přijatá těla.
„Pokud Hamás opravdu neví, pak to znamená, že ačkoliv se tato organizace snaží dávat najevo, že Gaze nadále vládne, i když z podzemí, tak že přece jenom její možnosti jsou omezené,“ říká Milan Slezák.
Dvě ze tří dalších těl ze čtvrteční předávky rukojmích byla identifikována jako synové Širi Bibasové, třetí se však podle Izraele při pitvě nepodařilo identifikovat, jejich matce ale nepatří.
Na pódiu v Chán Júnisu je podle deníku Haarec i nápis „Válečný zločinec Netanjahu a jeho armáda je zabili raketami“ s odkazem na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a izraelskou ofenzivu v Gaze.
Trumpův plán na vystěhování Palestinců do okolních arabských států vyvolal pozdvižení. Zatímco šéf Bílého domu vidí zemi Gazanů jako developerský projekt, svět hovoří o etnické čistce.
Hamás v pondělí až do odvolání odložil postupné propouštění dalších rukojmích. Své rozhodnutí zdůvodnil porušováním podmínek dohody o příměří ze strany Izraele.
„Přerušení propouštění dalších rukojmí není dobrá zpráva ani pro řadové obyvatele Západního břehu, ani pro rukojmí," říká vedoucí Styčného úřadu v Ramalláhu Jakub Šlosárek.
„Uvědomuji si, že jsme zůstali sami. Mladí lidé odklízejí trosky holýma rukama, ale člověk se musí podívat pravdě do očí. Jinak Gazu nikdy neobnovíme,” popisuje své dojmy 38letý Husajn.