Studie vědců z Dublin City University se zúčastnilo 60 fotbalových brankářů. Výsledkem bádání bylo, že brankáři jsou zřejmě schopní vnímat sluchové a zrakové podněty odděleně a v menších intervalech.
Různost tempa mutací u člověka a lidoopů může změnit odhad načasování toho, kdy se začal oddělovat člověk od šimpanzů. Posunulo by se tak i datování, kdy se začali lišit neandrtálci a homo sapiens.
Čeští vědci vytvořili umělý přepínač DNA, který by do budoucna mohl pomoci třeba v boji s nemocemi. Na cestě k praktickému využití tohoto objevu je ale ještě řada překážek.
Badatelé z floridské státní univerzity hledali a našli v dědičné informaci myší úseky, které řídí její kopírování. Přišli také na to, že klíčový je čas, kdy se duplikát tvoří.
Češi mají geneticky blíž k Němcům a Rakušanům, než ke Slovanům. Údaje vycházejí z dat České národní genografické databáze, která otestovala 4500 Čechů.
Z nové studie, kterou řídili biologové z Monachovy university v australském Melbourne, vyplývá, že otcové svým potomkům předávají mnohem více, než jen genetický materiál. To, co otec konzumuje, ovlivňuje plodnost synů, konkrétně úspěšnost jejich spermií. Článek o tom zveřejnil internetový populárně naučný časopis Phys.org.
Zuby žraloků jsou známé svou schopností neustálé regenerace. Vědcům na Univerzitě v Sheffieldu se nedávno povedlo odkrýt síť genů, díky nimž se žralokům vyvíjejí během celého jejich života. Způsob výměny zubů připomíná dopravníkový pás. V budoucnu by objev možná mohl pomoci i při záchraně lidského chrupu.
Vědci z Česka objevili genetickou mutaci, která zvyšuje riziko vzniku leukémie. Experti z Masarykovy univerzity na objevu pracovali spolu s italskými a americkými kolegy 12 let. Jejich práci teď publikoval časopis Nature Genetics. Lékaři díky objevu mohou zamezit šíření genu na děti nemocných lidí.
V Česku se používá přirovnání opilý jako Dán. Přesnější by ale možná byl příměr šťastný jako Dán. V žebříčcích životní spokojenosti se totiž často objevují na předních místech. Vědci z univerzity v britském Warwicku tvrdí, že za jejich dobrou náladu můžou geny.
Univerzita Palackého v Olomouci rozšířila nabídku studijních oborů na filozofické, přírodovědecké, pedagogické fakultě a fakultě tělesné kultury. Zájemci mohou vybírat z téměř čtyř stovek předmětů. Univerzita přijímá přihlášky do konce února.
Každoroční migrace kladou na ptačí organismus obrovské nároky a vyžadují změny v chování i fyziologii. Vědcům se nyní podařilo objevit gen, který s těmito změnami souvisí.
První korýš s přečteným genomem je maličký. Přesto vede v počtu genů. Zatímco člověk jich má okolo 23 000, hrotnatka obecná (Daphnia Pulex) jich má zhruba 31 000.
Rodiče hyperaktivních dětí si mohou alespoň trochu oddechnout – studie britských vědců dokazuje, že hyperaktivita s poruchou pozornosti není žádný „sociální konstrukt“, ale genetické onemocnění.
Vědcům se podařilo identifikovat geny, které zapřičiňují Behcetovu chorobu – onemocnění, kterému se podle míst jeho výskytu občas přezdívá nemoc hedvábné stezky.
Zásadní objev při léčbě jednoho z druhů leukémií se podařil vědcům z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Nová metoda sice nedokáže leukémii předvídat, dokáže ale předpovědět, jak organismus dokáže tomu onemocnění čelit.