Mezi zadrženými aktivisty je i Češka Šárka Přikrylová. Mluvčí diplomacie Daniel Drake sdělil, že ji v detenčním zařízení navštívil český diplomat a že ambasáda jí bude poskytovat konzulární asistenci.
Izraelská armáda tento týden zasáhla proti flotile Global Sumud, která chtěla prorazit izraelskou námořní blokádu Pásma Gazy a doručit tam symbolickou humanitární pomoc.
Námořnictvo převezlo aktivisty do izraelského přístavu Ašdod. V několika evropských městech včetně Ženevy se na protest proti postupu Izraele konaly demonstrace.
Izraelské ministerstvo zahraničí a síti X sdílelo video zachycující, jak příslušník izraelských sil odvádí z lodi švédskou aktivistku a účastnici flotily Gretu Thunbergovou.
Propalestinská flotila mířící do Pásma Gazy uvedla v noci na středu, že vplula do oblasti, kde jí hrozí zvýšené nebezpečí kvůli možnému zásahu izraelských sil.
Německá aktivistka Yasemin Acarová upřesnila, že bylo napadeno pět lodí. „Nemáme žádné zbraně, nepředstavujeme pro nikoho žádnou hrozbu. Přepravujeme pouze humanitární pomoc,“ dodala ve videu.
Globální mise flotily Sumud plánuje start ve dvou vlnách – první z Barcelony v pondělí večer a druhá z Tunisu ve čtvrtek 4. září. Aktivisté doufají, že se lodě setkají ve Středozemním moři.
V neděli začne další pokus aktivistů dostat se po moři do Pásma Gazy a otevřít tak humanitární koridor. Na palubě je po červnovém neúspěšném pokusu opět švédská aktivistka Greta Thunbergová.
Jachtu izraelští vojáci obsadili v noci z neděle na pondělí, když se přibližovala k Pásmu Gazy. Podle nevládního hnutí Koalice flotily svobody byla však loď v mezinárodních vodách.
Nebyla to první loď, která měla doplout do Gazy a narušit tak námořní blokádu, kterou Izraelci udržují od konce roku 2009. Celkem bylo podobných flotil asi dvacet.
Francouzský prezident Emmanuel Macron požádal izraelské úřady, aby umožnily co nejrychlejší návrat do země šesti francouzským občanům, kteří byli součástí posádky aktivistů na lodi Madleen.
Plachetnice vyplula v neděli z italské Katánie. Svou akcí chtěli aktivisté zejména upozornit na katastrofální situaci civilistů na válkou zmítaném území Palestiny.
Jednadvacetiletou Thunbergovou v říjnu zatkla policie společně s desítkami dalších účastníků demonstrace u hotelu, který hostil energetickou konferenci s účastí těžařů ropy a plynu.
Palestinská otázka se stala v „progresivních“ kruzích dávno pevnou součástí amalgámu klíčových témat, spolu s kritikou kapitalismu, ochranou klimatu, ochranou žen či sexuálních menšin.
„Svět se topí ve fosilních palivech. Lidé po celém světě trpí a umírají v důsledku klimatické krize způsobené těmito podniky,“ řekla během protestu Thunbergová.
Čím dál více evropských aktivistů sahá po přímých akcích a občanské neposlušnosti. Frustrují je nedostatečné kroky a reakce vlád na klimatické katastrofy.
Demonstrace mladé Švédky s cílem přimět politiky, aby urychleně a konkrétními činy bojovali proti globálnímu oteplování, inspirovaly tisíce mladých lidí po celém světě.
„Myslíme si, že právě tento resort má zásadní vliv na to, jaký energetický mix u nás máme, a že je to právě tento resort, který by měl být nejvíc proaktivní,“ vysvětlil mluvčích studentů.
Thunbergová již v roce 2019 dostala čestný doktorát na univerzitě v belgickém Monsu. V prosinci 2019 ji časopis Time vyhlásil osobností roku, byla zmiňována i mezi adepty na Nobelovu cenu za mír.
Thunbergová uvádí každou z podkapitol vlastním textem alarmujícího charakteru. Upozorňuje na nečinnost politiků tváří v tvář vědecky podloženým prognózám vývoje. „Buďte na obtíž, buďte otravní,“ radí.
Rumunský soud oznámil, že vyhověl žádosti policie o uvalení třicetidenní vazby na Tatea. Ten se k obviněním zatím přímo nevyjádřil, při slyšení trval na právu mlčet.
Aktivisté chtějí, aby soud uznal, že švédský stát porušuje lidská práva svých občanů klimatickou politikou. „Švédsko selhává ve své odpovědnosti a porušuje zákon,“ tvrdí iniciativa.
