Déšť už nestihl zachránit ozimý ječmen, pšenici a poškodil i řepku. Trvalé travní porosty začaly růst později a jsou řidší, což znamená problém se zajištěním krmiva pro zvířata.
V Česka stouply kvůli dešťům hladiny řek. Dopady sucha se tak oproti dubnu trochu zmírnily, popsal pro Radiožurnál Miroslav Trnka, koordinátor projektu InterSucho. Česko ale podle něj nemá vyhráno.
Nedostatek vody je v Ústeckém kraji, velké části Středočeského kraje, Plzeňského kraje a Královéhradeckého kraje. Sucho přetrvává i ve střední a části jižní Moravy.
V půdě není prakticky žádná vodní rezerva. „Přitom v tomto období na konci zimy by měla být naplněnost půdního profilu na 80 až 90 procentech,“ řekl Miroslav Trnka z projektu Intersucho.
Po letech srážkového deficitu se hydrologické a zemědělské sucho v Česku proměnilo i v sucho socioekonomické. Označuje se tak stav, kdy nedostatek vody zasahuje do produktivity a stability systému.
Vyschlá půda se podepisuje zejména na stavu rostlin, voda nechybí jen zemědělcům, ale i zahrádkářům. Kde je situace nejhorší, ukazuje interaktivní mapa.
Česká zemědělská krajina je nevhodně uspořádaná pro to, aby čelila klimatické změně a intenzivnějšímu suchu, říká bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Miroslav Trnka.
Nezvykle vysoké teploty v dubnu, spíše teplá zima s nedostatkem sněhu a k tomu loňské sucho jsou důvody současného sucha, které se začíná projevovat stále silněji.