„Poselství Islámské republiky je jasné. Amerika spáchala atentát na íránského národního hrdinu a naše pýcha nám nedovolí, abychom byli lhostejní,“ uvedl tajemník bezpečnostní rady Alí Šamchání.
Úderem proti Solejmánímu chtěly Spojené státy vliv Íránu v regionu oslabit, jeho smrt ale otevřela cestu k dosažení jednoho z hlavních íránských cílů – stažení armády USA z území sousedního Iráku.
Chystaný krok je reakcí na vyhrocení situace v regionu po útocích na spojenecké jednotky a zabití velitele íránských jednotek Kuds Kásema Solejmáního Spojenými státy.
Americký ministr obrany uvedl, že neví, odkud dopis pochází. Šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley následně uvedl, že dopis je pravý, ale jednalo se o nešikovně formulovanou pracovní verzi.
Na smutečním obřadu za Solejmáního to prohlásil velitel letectva íránských revolučních gard. Pomstu hlásá i velitel libanonského Hizballáhu. Severoatlantická aliance stojí za Spojenými státy.
Po zabití Solejmáního hrozí v regionu vypuknutí dalšího kola sektářského a etnického násilí. Toho se obává bývalý velvyslanec v Izraeli a prorektor Vysoké školy Cevro Tomáš Pojar.
Tři hlavy evropských států se ve společném prohlášení vyjádřily k situaci v Iráku. Požadují, aby útoky na koaliční síly přestaly. Zároveň apelují na Írán, aby přestal s násilnými akcemi.
Už v noci na neděli nejvyšší americký představitel prohlásil, že Spojené státy vytipovaly 52 íránských cílů, které zasáhnou v případě íránské snahy o odvetu.
Pořádný ohňostroj odpálil americký prezident Donald Trump. Ještě před Silvestrem rozzuřili Američané iráckou vládu leteckým úderem proti šíitské skupině Katáib Hizballáh, při kterém zahynulo 25 lidí.
Ministerský předseda poslancům řekl, že v letech 2011 až 2014 nebyli v Iráku žádní cizí vojáci a vztahy se Spojenými státy kvůli tomu podle něho neutrpěly.
Incident se odehrál v době mimořádného napětí mezi Íránem a USA, jejichž bezpilotní letoun v pátek zabil v Iráku předního íránského generála Kásema Solejmáního.
Generál Kásem Solejmání byl zabit v noci na pátek na rozkaz amerického prezidenta Donalda Trumpa, což zvedlo vlnu nevole. Kvůli situaci přerušila Severoatlantická aliance výcvik iráckých jednotek.
Pietní akce na uctění památky obětí amerického raketového útoku se účastní i irácký premiér. Iráčané se bojí další války a litují, že byl íránský velitel zabit na jejich území.
„Lze čekat útoky na americké občany nejen na Blízkém východě. Otázkou je, kdy a v jaké intenzitě, ale věřím tomu, že velvyslanectví v Bejrútu nebo Bagdádu trnou napětím, co se bude dít,“ říká expert.
Zpráva o smrti generála Kásema Solejmáního se týká obyvatel hned několika blízkovýchodních zemí a samozřejmě i Spojených států. Tak velký byl jeho vliv, tak vlivná je jeho smrt.
Narůstají obavy, že zostření napětí na Blízkém východě by mohlo zkomplikovat plynulost dodávek ropy na trh. Irák je druhým největším producentem ropy v Organizaci zemí vyvážejících ropu.
Americké ministerstvo obrany v komentáři k operaci uvedlo, že jejím cílem bylo odstrašit Írán od plánů na další útoky. Akce byla provedena na příkaz prezidenta Donalda Trumpa.
Mluvčí ministerstva zahraničí informovala, že se změní harmonogram celé Pompeovy cesty, která měla po Ukrajině zahrnovat i Bělorusko, Kazachstán, Uzbekistán a Kypr.
Iráčané pokračují v protestu, který začal v úterý a je reakcí na nedělní americký úder na pozice jedné ze šíitských iráckých milicí. O život při něm přišlo 25 milicionářů.
Velvyslanectví se v úterý stalo terčem bouřlivé demonstrace vyvolané americkým náletem v Iráku. Dav vedený členy šíitských milic prolomil bránu, zapálil recepci areálu a střetl se s ochrankou.
Irácká bezpečnostní rada mimo jiné uvedla, že americké letecké údery byly narušením svrchovanosti Iráku a že americké síly jednaly na základě svých vlastních politických priorit a závěrů.