Irácký parlament žádá odchod cizích vojáků. Do bagdádské vládní čtvrti znovu dopadly rakety
Irácký parlament vyzval vládu, aby podnikla urychlené kroky k ukončení přítomnosti cizích vojsk v zemi. Učinil tak po apelu premiéra Ádila Abdala Máhdího, ale rezoluce není závazná. Zákonodárci se sešli kvůli pátečnímu americkému útoku, při němž u Bagdádu přišel o život velitel íránských jednotek Kuds Kásem Solejmání, člen vedení vlivných iráckých milicí Abú Mahdí Muhandis a dalších osm lidí.
Iráčtí poslanci také požádali vládu, aby zrušila žádost o podporu ze strany mezinárodní koalice pod vedením Spojených států v boji proti teroristické organizaci Islámský stát, která v roce 2014 ovládla rozsáhlá území na severu a ve středu Iráku.
Likvidace Solejmáního? Američané měli právo na sebeobranu, tvrdí britský ministr zahraničí Raab
Číst článek
Nyní už podle poslanců není pomoc této koalice potřeba, neboť „vojenské operace byly ukončeny a bylo dosaženo vítězství“, uvedla agentura Reuters.
„Navzdory vnitřním i vnějším obtížím, kterým můžeme čelit, jde o to nejlepší pro Irák,“ prohlásil irácký premiér Mahdí k odchodu cizích vojsk. Smrt Solejmáního a Muhandise označil za politický atentát.
Ministerský předseda poslancům řekl, že v letech 2011 až 2014 nebyli v Iráku žádní cizí vojáci a vztahy se Spojenými státy kvůli tomu podle něho neutrpěly.
Parlamentní rezoluce nejsou, na rozdíl od zákonů, v Iráku závazné a po nedělním kroku tak bude muset ještě následovat nový zákon, který by stávající dohodu o koalici zrušil, upozornila televizní stanice Al-Džazíra.
Usnesení navíc schválili především šíitští poslanci. Většina zástupců sunnitů a Kurdů totiž mimořádnou schůzi bojkotovala. Jeden ze sunnitských poslanců Reuters řekl, že obě skupiny se obávají, že po odchodu koaličních sil by Irák byl vystaven riziku povstání, podrytí bezpečnosti a posílení šíitských milicí podporovaných Íránem.
Text pokračuje pod online reportáží.
5200 amerických vojáků
Koalice proti Islámskému státu (IS) vedená Spojenými státy v neděli oznámila, že pozastavuje výcvik a podporu iráckých bezpečnostních sil kvůli opakovaným raketovým útokům na základny, kde jsou její vojáci rozmístěni.
V rámci této koalice, jejímž cílem je zabránit obrodě teroristické organizace IS v Iráku, působí 5200 amerických vojáků. Také Severoatlantická aliance v sobotu oznámila, že pozastavuje v Iráku svoji výcvikovou misi, na níž se podílí také čeští vojáci.
Ministerstvo obrany: Čeští vojáci i policisté v Iráku jsou v pořádku, zatím zůstávají na základnách
Číst článek
Irácké ministerstvo zahraničí si kvůli opakovaným americkým náletům, jejichž obětí se stal i Solejmání, předvolalo velvyslance Spojených států. Takové jednání je „nehorázným narušením suverenity Iráku a mezinárodního práva a norem, jež upravují vztahy mezi zeměmi a které zakazují využívat území jedné země k útokům na jiný stát," uvedlo ministerstvo v prohlášení.
Solejmání byl považován za architekta současné íránské vojenské strategie, takzvaných zástupných válek, kdy Teherán namísto přímého angažmá ve vojenských konfliktech využívá spřátelených milicí k prosazování vlastních zájmů.
V neděli brzy ráno bylo jeho tělo převezeno z Iráku do Íránu, pohřben má být v úterý v rodném městě Kermán. Na jihu země ve městě Ahváz se sešly desítky tisíc truchlících lidí.
Zvláštní shromáždění k uctění památky „mučedníků Solejmáního a Muhandise“ uspořádalo také libanonské šíitské hnutí Hizballáh, které má podporu Íránu.
