Bývalý ministr zahraničí z let 2020 až 2022 z vlády oznámil kandidaturu na prezidenta loni na konci srpna. Má podporu opozičních stran Progresivní Slovensko, SaS a KDH.
Na třetím místě za nimi skončil Harabin s téměř 12 procenty. Volební účast byla přibližně 52 procent, tedy vyšší než v prvním kole prezidentských voleb před pěti lety. Tehdy dosáhla 48,74 procenta.
23:57
Praha||Tomáš Pancíř, tkz|Zprávy ze světa|Dvacet minut Radiožurnálu
Slovensko se chystá na prezidentské volby. Jak mohou zemi změnit? Jaké má slovenský prezident možnosti ovlivňovat směřování státu? A neměli by znovu kandidovat prezidenští předchůdci?
„Pozval bych lídry Ruska, Běloruska a Ukrajiny na prodloužený víkend na Slovensko a určitě bychom dospěli k mírové dohodě. Vyslechli bychom je a dohodli bychom se,“ pronesl kandidát Štefan Harabin.
Oba politici se utkají ještě jednou, těsně před volbami ve veřejnoprávní televizi RTVS. Zda to něco změní na preferencích slovenských voličů, je otázkou.
Politolog Radoslav Štefančík po diskusi řekl, že oba kandidáti předvedli slušnou debatu, která mohla pomoci Korčokovi zviditelnit se, byť voliči od něj možná čekali víc.
Za určitých okolností by premiéru Robertu Ficovi mohli vyhovovat oba. Petera Pellegriniho už přitom dopředu úkoluje a počítá, že mu půjde na ruku, Ivan Korčok by pro něj zase mohl být vítaným terčem.
Když před více než rokem vrcholila v České republice prezidentská předvolební kampaň, jedním z nezapomenutelných výroků Andreje Babiše, jednoho z volebních favoritů, se stal ten o zachování míru.
„Ve volbách teď půjde o to, jestli prezident bude z jednoho mocenského proudu, který dnes vládne,“ upozorňuje druhý nejsilnější kandidát a bývalý ministr zahraničních věcí Ivan Korčok.
Přestože mohou Slováci volit dopisem ze zahraničí již od parlamentních voleb 2006, pro prezidentské volby tato možnost není. A to i přesto, že ji poslední vlády slibovaly.
Dva měsíce do voleb je velmi pravděpodobné, že už Slováci znají finálovou dvojici. Průzkumy jasně ukazují vysokou podporu Petera Pellegriniho a Ivana Korčoka, a naopak mizivé šance zbytku uchazečů.
Matovič na tiskové konferenci uvedl, že chce „krýt záda demokratickému kandidátovi“, který se dostane do druhého kola. Nemyslí si ale, že on sám by měl šanci na postup.
Zájemci o úřad slovenského prezidenta mají poslední den na registraci. Do půlnoci musí odevzdat podpisy buď patnácti poslanců, nebo patnácti tisíc občanů. První kolo voleb se bude konat 23. března.
Peter Pellegrini (Hlas sociální demokracie) se bude ucházet o prezidentský úřad. Slovenský politik, který působil i na pozici premiéra, je podle většiny průzkumů favoritem přímé prezidentské volby.
Největší favorit březnových slovenských prezidentských voleb Peter Pellegrini oficiálně oznámí kandidaturu v příštím týdnu. Lídr vládní SNS Andrej Danko na něj mezitím útočí i ve velmi osobní rovině.
Ivan Korčok doposud patřil v zemi k nejdůvěryhodnějším politikům, je známý svými proevropskými a proatlantickými názory. Nepřímo ho podpořila i dosavadní prezidentka Zuzana Čaputová.
iROZHLAS.cz přináší přehled pravděpodobných kandidátů, z nichž někteří už své úmysly potvrdili, jiní váhají nebo zatím mlží. Jaká je jejich podpora, je zatím nejasné.
„Lidsky ji chápu, ale je zklamáním, že ani jednu ze svých cest nedotáhla do konce,“ řekl ve vysílání Českého rozhlasu Plus slovenský politik, exposlanec František Mikloško (za KDH).
„I když je to překvapení pro slovenské demokraty, tak by vlastně nemělo být, vzhledem k tomu, co všechno se stalo v posledních letech,“ komentuje rozhodnutí Čaputové sociolog.
Opoziční pravicově liberální straně Marek Prchal pomohl se změnou vizuální identity před zářijovými volbami. Fotografie politiků i nová grafika Prchalovu předchozí práci nápadně připomínají.
„Letíme do Kyjeva a na východ Ukrajiny, abychom se na místě podívali, co zažívá země, na jejíchž hranicích se srocuje cizí armáda,“ řekl novinářům krátce před odletem z Prahy ministr Jan Lipavský.
Server Sky News napsal, že zmíněné úvahy se týkají možnosti vytvoření bojových jednotek s tisícovkou příslušníků, které by kromě Slovenska působily také v Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku.
Koaliční partner dal také Matovičovi ultimátum – pokud slovenský premiér nepodá ve středu demisi, odejde strana z vlády. Matovič svůj odchod podmínil setrváním ve vládě.
Korčok kritizoval, že Matovič osobně nepřebíral ani americkou, německou, ani britsko-švédskou vakcínu, aby při tom děkoval vládám těchto zemí, jako to udělal v případě ruské vakcíny.
