Pokud Severní Korea zcela zruší svůj jaderný program, povolí Spojené státy americkým soukromým firmám, aby začaly v této zemi investovat. V neděli to řekl ministr zahraničí USA Mike Pompeo.
Irán neobnoví jaderný program ani v případě, že USA odstoupí z mezinárodní jaderné dohody. Potvrdil to íránský prezident Hasan Rúhání s tím, že ostatní signatáři musí smlouvu nadále dodržovat.
Írán označil izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za lháře, který šíří dezinformace. Reagoval tak na pondělní Netanjahuovu prezentaci zpravodajských informací o íránském jaderném programu.
Informace o íránském jaderném programu zveřejněné Izraelem poskytují nové a přesvědčivé detaily o snahách Teheránu vyvinout jaderné zbraně. Uvedl to ve svém prohlášení Bílý dům.
Kim Čong-un pobýval v Číně a jednal s prezidentem Si Ťin-pchingem. Informace médií o Kimově zahraniční cestě od nástupu k moci ve středu potvrdila agentura Nová Čína.
Provokací nazval ruský prezident Putin severokorejské zkoušky balistických raket, které mohou nést jaderné hlavice. Moskva ale nebude hlasovat pro zpřísnění sankcí vůči Pchjongjangu.
Šéfka diplomacie Evropské unie Federica Mogheriniová dnes navštíví Saúdskou Arábii. V hlavním městě Rijádu se setká s novým ministrem zahraničí Ádilem al-Džubajrem. Cílem Mogheriniové je především uklidnit arabské země, že dohoda světových mocností s Íránem je neohrozí.
Před týdnem se ve Vídni světové mocnosti dohodly s Íránem na omezení jeho jaderného programu výměnou za zrušení hospodářských sankcí. Íránci už přemýšlejí, jak se jim díky tomu změní život. Možná trochu překvapivě má v jejich úvahách ústřední místo hamburger a hranolky amerického střihu.
Česko podle agentury Reuters zablokovalo pokus Íránu získat citlivé technologie, které by se daly využít pro obohacování jaderného materiálu. Agentura to uvádí s odvoláním na experty OSN a západní zdroje. Incident může podle Reuters zvýšit obavy o důvěryhodnost Teheránu při dojednávání smlouvy se šesti světovými mocnostmi. Írán souhlasil s omezením jaderných aktivit výměnou za zrušení sankcí.
Dohodu o íránském jaderném programu, kterou diplomaté uzavřeli před týdnem ve švýcarském Lausanne, považuje íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí jen za předběžnou – není prý možné najisto počítat s tím, že Teherán podepíše konečnou verzi dokumentu. Dohoda předpokládá, že Íránci omezí jaderný program výměnou za zrušení sankcí. Představy jednotlivých stran o tom, jak to bude vypadat v praxi, se však liší. Spor je třeba o to, zda by sankce měly skončit hned, nebo by se rušily postupně.
Bílý dům ujišťuje, že se dohodu s Íránem o omezení jeho jaderného programu podaří dotáhnout do úspěšného konce. Představitelé šesti světových mocností se s Teheránem ve čtvrtek dohodli na rámci budoucí smlouvy. Írán souhlasil s omezením jaderných aktivit výměnou za zrušení sankcí. Definitivní smlouvu by měli vyjednavači uzavřít do konce června.
Šest světových mocností s Íránem podle části diplomatů vyřešilo zásadní sporné body dohody o íránském jaderném programu. Jednání ve švýcarském Lausanne přesto dál pokračuje i po jeho původně plánovaném konci. Ze Švýcarska už odjeli ruský a francouzský ministr zahraničí. Prý se ale vrátí ve chvíli, když to bude užitečné. Tedy k podpisu rámcové dohody.
Írán významně omezil svoje jaderné aktivity. Čtvrtletní zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ukázala, že zhruba od nástupu prezidenta Hasana Rouháního do funkce letos v létě Teherán získal jen velmi malé množství nového obohaceného uranu. Ten by se dal využít k vývoji atomové bomby, čehož se obávají především Izrael a Spojené státy.
Technici v japonské jaderné elektrárně Fukušima, kterou předloni poničila vlna tsunami, se připravují na přesun palivových tyčí z rozbitého bloku. Úkol je technicky velmi náročný, palivo se nesmí dostat na vzduch, aby se nepřehřálo a nezačalo se tavit.
Mezinárodní rozhovory o íránském jaderném programu nepřinesly v Bagdádu ani druhý den žádný průlom. Šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová proto oznámila, že přijde další kolo. A to v polovině června v Moskvě. Obě strany hodnotí dosavadní jednání jako nadějné. Nic ale nenasvědčuje, že by ustoupily ze svých pozic.
V iráckém Bagdádu začala napjatě očekávaná jednání mezi zástupci Íránu, světových mocností a Evropské unie. Tématem je samozřejmě íránský jaderný program. Íránští činitelé trvají na tom, že má pouze mírový charakter a že vývoj zbraní hromadného ničení Íránu zakazuje islámské učení. Západ a Izrael však tvrdí, že Íránci tajně směřují k jaderné bombě.
Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii jsou opět v Íránu. Snaží se zabránit válce, o které se mluví stále častěji. Příčinou konfliktu je totiž íránský jaderný program, který by podle západních států mohl být zneužit k vojenským účelům.
Zástupci zemí Evropské unie se na schůzce v Bruselu dohodli na vyhlášení ropného embarga vůči Íránu. S cílem narušit financování sporného jaderného programu navíc evropští velvyslanci vyhlásili sankce proti íránské centrální bance. Podle očekávání mají opatření schválit i ministři zahraničí.
Evropská sedmadvacítka rozhodne o zostření sankcí vůči Íránu. Reaguje ta na zprávy o pokračování íránského jaderného programu. Podle zjištění Mezinárodní agentury pro atomovou energii provádí Írán testy s vysoce výbušným materiálem. Může to naznačovat, že pracuje na jaderné zbrani.
Čína, Japonsko a Jižní Korea jednají v Tokiu o zajištění větší bezpečnosti svých jaderných elektráren. Summit se koná kvůli následkům ničivého zemětřesení a vlny tsunami, přírodní katastrofa totiž ve Fukušimě způsobila největší jadernou havárii od Černobylu. Lídři Číny a Jižní Koreje v sobotu také jako vůbec první zahraniční státníci navštívili postiženou oblast.
Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Jukija Amano se domnívá, že výroba elektřiny z jádra zůstane i po japonské katastrofě pro mnoho zemí důležitou a schůdnou možností. Podle něj je ale nutné přepracovat mezinárodní předpisy pro jadernou bezpečnost. Odborníci na jadernou bezpečnost v USA oznámili, že americké atomové elektrárny stejné konstrukce jako Fukušima, můžou být v případě přírodní katastrofy podobného rozsahu zranitelné.
V tureckém Istanbulu skončilo další kolo mezinárodních rozhovorů o íránském jaderném programu. Proti íránské delegaci seděli zástupci pěti stálých členů Rady bezpečnosti a Německa. Po patnáctihodinovém maratónu tvrdých jednání se ale obě strany shodly, že vůbec nikam nepokročily.
Jednání o íránském jaderném programu v Ženevě přineslo pokrok. Tvrdí to alespoň přítomní politici. A to i přesto, že jediným výstupem je dohoda o dalším summitu na konci ledna v Turecku. Tam by se opět měli sejít zástupci Teheránu se skupinou představitelů pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německa.
Dnes je to deset let, co se v Německu zrodil takzvaný jaderný kompromis. Podle něj by se poslední německý atomový reaktor měl odpojit o sítě do roku 2021 a Německo by se mělo zcela vzdát atomové energie.
Teherán znovu zopakoval, že za zmizením jeho jaderného vědce loni byly tajné služby Spojených států. Íránská televize odvysílala videozáznam muže, který se představil jako Šahrám Amírí a prohlásil, že je v americké Arizoně. Dále řekl, že ho Američané loni unesli, když byl v Saúdské Arábii na náboženské pouti. I v západních médiích už se objevily informace, že Amírí je opravdu ve Spojených státech a že výrazně přispěl k odhalení íránského jaderného programu.
Ministři zahraničí evropské sedmadvacítky se v Bruselu pokusí dohodnout jaký postoj zaujmout vůči Teheránu a jeho jadernému programu. Novým prvkem, který může mít vliv na pozici Unie, je zpráva generálního ředitele Mezinárodní agentury pro atomovou energii. V ní se totiž objevilo podezření, že Teherán může pracovat na výrobě jaderné nálože.
