Hledá se asi 408 kilo íránského uranu obohaceného na 60 procent, který je nezvěstný. Objasnit, kde se nachází, je dle šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaela Grossiho naprosto nezbytné.
V Íránu začal v sobotu před úsvitem ceremoniál spojený se státním pohřbem přibližně 60 lidí, včetně jaderných vědců a velitelů revolučních gard, zabitých při izraelských úderech.
Obohacení na 60 procent slouží pouze a výhradně k vojenským účelům. Když někdo zpochybňuje, jaké bylo zaměření íránského jaderného programu, tady je jasný důkaz, míní expert Bříza.
Trumpův zvláštní vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff označil zpravodajství o americkém útoku za skandální a „vlastizrádné“. Trump opakovaně tvrdí, že USA íránská jaderná zařízení „zcela zničily“.
„Obohacený materiál, technické know-how a politická vůle zůstávají,“ napsal na síti X politický a vojenský poradce nejvyššího duchovního vůdce Alí Šamchání.
„Když je současný íránský režim neschopný učinit Írán opět skvělým, proč by k jeho změně nemohlo dojít?“ napsal na Truth social. Hlavně z tábora demokratů se ozývají hlasy, že úder nařídil nezákonně.
V neděli ráno kolem 0.30 íránského času útok začal. Americké ponorky vypálily přes dvě desítky střel Tomahawk s plochou dráhou letu, jejich cílem byly různé nadzemní objekty.
Šéf Pentagonu poznamenal, že Trump chce mír a Írán by si měl tuto cestu zvolit. Také zdůraznil, že terčem americké operace nebyli íránští vojáci a civilisté.
Útok na íránská jaderná zařízení nařídil americký prezident Donald Trump bez souhlasu Kongresu, kterému tato pravomoc připadá. Zaznívá proto kritika prezidenta, mluví se i o hlasování o impeachmentu.
„Lidé z Teheránu teď žijí ve strachu a jsou pod obrovským stresem. Nevědí vůbec, co bude dál a jak bude vypadat budoucnost. Hodně lidí město opustilo, ale mnoho z nich nemá kam jít,“ říká novinářka.
Izrael na Natanz zaútočil minulý pátek, když zahájil rozsáhlé vzdušné útoky proti Íránu, jejichž terčem je íránský jaderný program, ale také konkrétní jaderní vědci a vojenské špičky.
Na Blízkém východě začalo nové kolo nepřímých rozhovorů s cílem dosáhnout dohody o omezení jaderného programu Teheránu. Předchozí jednání mezi USA a Íránem bylo Íránem označeno za konstruktivní.
„Pro Teherán je to teď geopolitická katastrofa v regionu. Už byl brán až jako místní velmocenský hráč, ale jeho chapadla jsou i díky Izraeli useknuta,“ připomíná expert.
Zástupci USA a Íránu budou v sobotu v Ománu jednat o íránském jaderném programu. Donald Trump na uzavření tvrdé dohody tlačí a vyhrožuje i použitím vojenské síly.
„Polsko je ohroženo Ruskem a jeho jaderným vydíráním. Opravdu tedy potřebujeme záruky a ano, jaderné zbraně, nejlépe americké, by představovaly něco ‚hmatatelného‘,“ nastiňuje Artur Gruszczak.
Na jednu stranu Trump navrhoval v dopise jednání o jaderné dohodě, na druhou stranu ale varoval Írán před důsledky nepřijetí nabídky jednat a důsledky dalšího rozvoje íránského jaderného programu.
„S Íránem lze jednat jen dvěma způsoby – vojensky, nebo se dohodnout,“ prohlásil Trump minulý pátek pro Fox Business. „Raději bych se dohodl, protože nechci Íránu ublížit,“ uvedl.
„Mít v politice protivníky na jednu stranu vždy funguje. Pro Írán je Washington historickým nepřítelem, na něhož se dá řada věcí svést, například že země ekonomicky neprosperuje," podotýká Jan Hornát.
„Írán je teď více než kdy jindy nechráněný vůči útokům na jaderná zařízení,“ tvrdí nový izraelský ministr obrany a volá po úderu. Pro útok se v říjnu vyslovil i vítěz voleb v USA Donald Trump.
Snímky ukazují severokorejského vůdce, jak se prochází mezi řadami kovových centrifug, strojů na obohacování uranu. Kim Čong-un vyzval k získávání dalšího materiálu k navýšení jaderného arzenálu země.
„Čína na tyto posílené vztahy určitě pohlíží podezřívavě. Číňanům by se určitě nelíbilo, kdyby se Rusové výrazněji angažovali,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál politický geograf Vladimír Baar.
„Írán informoval Mezinárodní agenturu pro atomovou energii, že začal obohacovat uran na 60 procent ve Fordo,“ uvedla íránská agentura ISNA s tím, že jde o „silnou reakci“ na poslední rezoluci agentur.
ISW upozornil na článek ruského investigativního portálu The Insider, podle něhož na Ukrajině zemřelo už 500 vojáků bojujících v řadách Wagnerovy organizace.
Historie vztahu dvou regionálních mocností znamená střídání období spolupráce a rivality. Nyní pod tíhou západních sankcí dochází k jejich dalšímu sbližování hlavně proto, že nemají na výběr.
„Chci zde zdůraznit, že my jsme připraveni dospět k dobré dohodě co nejdříve,“ řekl šéf íránské diplomacie.
„Nikdy jsme nebyli dohodě blíž. Západ musí prokázat pružnost, zatím to neudělal.“
Podle íránských médií má nová střela vysokou přesnost a je schopná překonat systémy protiraketové obrany. Podle agentury AP ale tuto informaci nelze spolehlivě ověřit.