Bartovský by měl nahradit Jana Berouna, který zpravodajskou službu řídí od roku 2014. Šéfa Vojenského zpravodajství jmenuje ministryně obrany se souhlasem vlády.
„Rusové jsou nepříjemně konfrontováni s realitou, že Česko je pevnou součástí západní koalice. Rusové na nás pořád nahlíželi jako na bývalý satelit,“ říká ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun.
Povýšen byl například šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun nebo hasičů Vladimír Vlček a další příslušníci armády, policie, hasičů, Vězeňské služby a tajných služeb.
„Pro nás je velmi dojemné, jak si i skoro 60 let po jeho smrti Češi našeho dědu pamatují a ctí ho. Moc nás to těší. Ani nevím, jak to vyjádřit. Prostě velmi dojemné,“ dodal Alan Moravec Gard.
Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) tak může jít rovněž vypovídat, zatím však podle svých slov nedostal pozvánku. Policie se ho bude ptát, zda chtěl vyměnit dodávky vakcíny Sputnik V za aféru Vrbětice.
„Podle mě tam jsou dva slabé momenty. Jedním je působení Hradu, druhé je působení pana vicepremiéra Hamáčka,“ říká pro iROZHLAS.cz o kauze Vrbětice senátor Láska.
Ředitel Vojenského zpravodajství (VZ) Jan Beroun nepotvrdil, že by předmětem schůzky Jana Hamáčka se šéfy tajných služeb bylo potlačení informací o kauze Vrbětice za vakcínu Sputnik V.
„Jednoznačně vidíme zvýšenou aktivitu různých proruských sociálních sítí, dezinformací a zkreslených interpretací faktů. Dokonce to bylo vidět s předstihem,“ řekl Hospodářským novinám Jan Beroun.
Podle výroční zprávy zaznamenalo Vojenského zpravodajství za loňský rok víc případů kyberšpionáže a kybernetických zločinů. Zpravodajci varují i před zneužitím dronů.
Novelu zákona o Vojenském zpravodajství schválili jednohlasně členové sněmovního výboru pro obranu. Pravomoc ke kybernetickému protiútoku zatím zákon nepovoluje žádné bezpečnostní složce.
„Abychom mohli budovat aktivní schopnosti, potřebujeme tu pasivní část kybernetické obrany. Jedná se o činnost, která musí podléhat utajení,“ popisuje Beroun, proč za kyberobranu zodpovídá jeho úřad.
Ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) řekl, že po posledních pracovních jednáních nastal posun mezi Vojenským zpravodajstvím a Bezpečností informační službou, která měla k zákonu připomínky.
Podle zprávy vojenské rozvědky se cizí tajné služby v roce 2017 snažily vedle získávání informací posílit vliv své země na české politické a ekonomické struktury.