„Přišlo mi, že v tom je určitý přesah: že jsou to stateční muži, ale samozřejmě ženy nesou tu tíhu, ženy cítí ztrátu těch lidských životů,“ popisuje autor pomníku, architekt a spisovatel David Vávra.
„Vzhledem k tomu, že se naše národy ocitly na okraji beznaděje, rozhodli jsme se vyjádřit svůj protest a probudit lidi této země následujícím způsobem,” píše Jan Palach v dopisu.
Před rokem politici slibovali, že v Praze bude stálá připomínka Jana Zajíce. K tomu však zatím nedošlo. Praha 1 i pozůstalá rodina však doufají, že k zavěšené pamětní desky dojde ještě v tomto roce.
Lidé se sešli u domu s číslem popisným 39 v horní části Václavského náměstí. V jeho průjezdu se Jan Zajíc upálil, aby tak vyburcoval národ k odporu proti okupaci Československa v roce 1968.
Sice neexistovala skupina lidí připravených se upálit na protest proti okupaci, jak tvrdil Palach v dopisu, skutečně se ale stal Pochodní č. 1. Jeho příkladu následovala řada lidí.
Server iROZHLAS.cz se při příležitosti výročí Palachova upálení vydal po jeho stopách v domovských Všetatech. Podívejte se, kam chodil do školy, kde pracovala jeho matka, a samozřejmě i na rodný dům.