„Nelze vyloučit, že jedním z důvodů vrácení dotace byla hrozba vydání inkasního příkazu a s tím související nemožnost čerpání národních dotací,“ uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Dotace na obnovu ovocných sadů i jejich závlahu prošetřuje už více než rok a půl Evropská komise. Peníze byly totiž určené pro malé farmáře, jenže v Česku si na ně sáhly i velkopodniky.
Žádosti o dotace, kvůli jejichž nevrácení čelí Agrofert žalobě, podávaly příslušné firmy ještě v době, kdy nebyly součástí koncernu. Měly tak mít status malého a středního podniku, tvrdí Agrofert.
Některé velké podniky inkasovaly v rozporu s pravidly dotace na výsadbu ovocných stromků, peníze ale nyní odmítají vrátit. A ministerstvo je podle čerstvých rozsudků soudu nemůže vymáhat zpět.
Celý spor má navíc pro koncern širší dopad. Tím, že nechce starší problematické dotace vrátit, se odstřihl od čerpání těch současných. Podle dotačních podmínek nesmí mít žadatel nedoplatky vůči státu.
Podnik s miliardovými obraty čerpal dotace určené pro malé farmáře. Ministerstvo zemědělství tak rozhodlo o vratce. S tím ale Úsovsko stejně jako jiné velké firmy nesouhlasilo a obrátilo se na soud.
Šest milionů korun. Tuto částku získala na ovocnářských dotacích pro nejmenší farmáře dvojice podniků z koncernu Úsovsko, který řídí exministr zemědělství za ANO Jiří Milek.
Audit Evropské komise, který oficiálně odstartoval v polovině ledna, se týká dotací spojených s ovocnými sady. Brusel prověřuje projekty za celkem 24 milionů korun.
Garanční fond ministerstva zemědělství nakonec dotační pravidla upravil. Právní analýzu, která má dokazovat, že jeho praxe byla podle zákona, ovšem odmítá poskytnout.
Některé firmy z Agrofertu čerpaly podle Pirátů na pojištění proti škodám způsobeným počasím či škůdci neoprávněně miliony korun. Fond resortu však nadále odmítá, že by pochybil.
Ústřední ředitelka Státního pozemkového úřadu Maradová po dohodě s ministrem zemědělství Tomanem (za ČSSD) rezignovala. Svůj odchod avizovala před čtyřmi měsíci, když se vyjednávalo o nové vládě.
Mezi problematické příjemce státních peněz patří firmy z holdingu Agrofert, bývalý zaměstnavatel exministra Jurečky (KDU-ČSL), podnik řízený pozemkovým magnátem Večeřou nebo církevní vinařství.
Obchodní řetězec nabízel na přelomu května litr polotučného trvanlivého mléka K-Classic za jednu korunu ke každému nákupu, který stál více než 100 korun.
Krizový stav se kvůli kůrovci zatím vyhlašovat nebude. Společnost ČD Cargo by však měla do konce letošního roku navýšit kapacity na odvoz dřeva z lesů o 500 vagonů.
Ministři vlády v demisi si najímají mediální poradce někdy i za stovky tisíc korun měsíčně. Někteří poradci mají vazby na rodiny ministrů, vládnoucí hnutí ANO nebo mají vazby na firmy Agrofertu.
Šéfka Státního pozemkového úřadu Svatava Maradová oznámila, že rezignuje na svou funkci. Zdůvodnila to ulehčením vyjednávání o vládě. Podle ministra Milka přecenila své postavení.
I přesto, že se mimořádná schůze k personální politice současné vlády v demisi nakonec nekonala, předcházela jí bezmála čtyřhodinová debata. Server iROZHLAS.cz vybral výroky, které v pátek zazněly.
Ještě nedávno působili v manažerských funkcích v soukromém sektoru či jako náměstci na jednotlivých resortech. Po volbách ale přišla od šéfa hnutí ANO Andreje Babiše nabídka na ministerský post.
Premiér Andrej Babiš uvádí zbývající čtyři ministry do úřadů. Resorty převezmou ministr kultury Ilja Šmíd, školství Robert Plaga, zemědělství Jiří Milek a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
V roce 2011 získal ocenění Manažer roku v oblasti výroby potravin. O rok později poprvé a neúspěšně kandidoval ve volbách. Politikem se Jiří Milek stal až nyní. A zamířil hned do Strakovy akademie.
Premiér Andrej Babiš a čtrnáct ministrů, tak vypadá menšinová vláda. Někteří šéfové resortů si svá křesla udrží, další se jen přesunou na jiné posty. Představuje se i devět nových tváří.
Prezident Miloš Zeman pokračuje v setkání s budoucími ministry vlády Andreje Babiše. S kandidátem na ministra zemědělství Jiřím Milkem mluvil hlavně o soběstačnosti v produkci potravin.