Stromy na břehu Orlice v Hradci Králové se letos kácet nebudou. Vodohospodáři nyní pokračují v mapování stromů a žádost o úpravu porostu na břehu pošlou na královéhradecký magistrát až v novém roce.
Návštěvníky hradu Pernštejn šokuje zcela změněný vzhled prvního nádvoří. Zmizelo z něj čtrnáct více než stoletých stromů. Podle znalců byly prohnilé a hrozily zřícením.
Už přes tři roky se v Jindřichově Hradci mluví o tom, že městský park bude potřebovat revitalizaci. Debata o špatném stavu stromů v parku odstartovala po tragédii ve Zlíně, kde kvůli pádu vzrostlého stromu zemřeli dva chlapci. Ani po několika letech diskuzí ale v Jindřichově Hradci s revitalizací parku nezačali. A teď proti ní ve městě dokonce znovu koluje petice.
Nejvyšší správní soud v Brně zamítl žalobu Okrašlovacího spolku Zdíkovsko proti Správě Národního parku Šumava. Ekologové se v ní domáhali zastavení kácení stromů napadených kůrovcem. Justice se kauzou zabývala téměř tři roky.
Příměstské lesy na Černé hoře u Litomyšle a v Nedošínském přijdou asi o 400 stromů. Lesníci je musejí skácet kvůli onemocnění, které způsobuje houba napadající hlavně jasany. Jak uvedl vedoucí Odboru městských lesů Litomyšle Petr Novák, náhradní výsadbu za tyto vzrostlé stromy zatím město neplánuje.
Obce na severu Moravy porazily lesníky. Kvůli smogu už nesmějí těžaři kácet víc, než je zdrávo. Postavily proti nim tamní radnice a podpořilo je ministerstvo životního prostředí. Zástupci měst se báli, že se oblíbená místa rekreace promění v takzvané holoseče a navíc přijdou o důležitý zdroj čistého vzduchu.
Stromy na vlastní zahradě smíme ode dneška kácet bez povolení úřadů. V platnost totiž vstoupila novela vyhlášky o ochraně dřevin, díky které papírování už není nutné. Pozemek, kde stojí strom určený ke kácení, ale musí splňovat několik podmínek.
Alej mezi Ždírcem a Krucemburkem pokáceli silničáři nezákonně. Vyplývá to ze závěru šetření inspekce životního prostředí, která stanovila výši pokuty s horní hranicí dva miliony korun. Starostové Krucemburku a Ždírce chtějí provést náhradní výsadbu. Narážejí ale na soukromá vlastnictví pozemků.
Už víc než měsíc platí evakuace pro obyvatele děčínského Horního Žlebu. Na konci března se tam totiž zřítily stromy a kus pískovcového bloku k domům tamních obyvatel.
V Jaroměřicích nad Rokytnou vysadili stromy do koryta řeky. Dělníci neuměli číst v projektu. To, co se ve městě v posledních dnech stalo, je podle místních k neuvěření. Označují to za typickou ukázku toho, jak to vypadá, když se u práce nepřemýšlí. Nová výsadba stromů se objevila nejen v korytě řeky, ale také přímo v cestě mezi hroby na hřbitově.
Období brzkého jara dřevorubci často využívají ke kácení. Kvůli stavbě protipovodňových hrází šla k zemi řada stromů třeba v Berouně, nebo Králově Dvoře. Za každý sťatý strom ale musí zahradníci vysadit nový. Lidé většinou kácení těžko snášejí. Někde si naopak nepřejí nic jiného, než stromy pokácet. Jako například v hořovickém Žižkově. Lidé si tam stěžují na nepořádek ze spadaného listí. Radnice ale kácení zamítla.
Mezi obyvateli pražských Strašnic vře kauza naříznuté stoleté lípy v Mrštíkově ulici. Za činem totiž podle nich stojí developeři, kteří chtějí na pozemku vystavět obytný dům. Případ vyšetřují nejen aktivní občané, ale také policie, která v současné době prověřuje veškeré důkazy. V případě, že bude případ klasifikován jako trestný čin, hrozí pachateli až rok odnětí svobody. Developeři obvinění odmítají.
Lidem z Českého Těšína se nelíbí kácení starých stromů u hrabinské přehrady. Městem koluje petice, která požaduje zachování vzácných dubů, habrů a olší. Vlastník stromů, firma Lesy ČR, sice jejich odstraněním neporušuje zákon, podle městských úředníků však příliš velké kácení může vést ke zhoršení životního prostředí.
Lidé ze Ždírce nad Doubravou a Krucemburku se jen těžko sžívají s pokácením aleje stromů. Ta odjakživa lemovala spojnici mezi nimi, u hlavního tahu číslo 37. Musela ale ustoupit dlouho plánované opravě děravé silnice. Všechny stížnosti obyvatel nebo ekologů jsou už zbytečné.
Ze Zahradního města v Liberci postupně zmizí stoleté lípy. Město dnes začalo s jejich kácením, k němuž se rozhodlo kvůli stáří stromů, kterých je v aleji na dvě stovky a jsou více než sto let staré.
Liberecká radnice chce začít kácet stromy ve stoleté aleji na Masarykově třídě. Stromořadí lip v Zahradním městě je staré a stromy mohou padat a ohrožovat tak zdraví nebo dokonce životy kolemjdoucích. Památkáři s likvidací starých stromů souhlasí. Město ale musí vysázet alej novou.
V Jeseníku pokračuje rozsáhlé kácení stromů. Z plánovaných 260 dřevin už lehla k zemi asi polovina. V tomto týdnu se bude pořezané dřevo uklízet. Město se pustilo do regenerace zeleně kvůli stáří a špatnému stavu stromů. Někteří lidé ale zásah ostře kritizují.
V Hlinsku půjde k zemi několik desítek lip. Více než čtyřicet stromů má zmizet z místního hřbitova a jeho okolí. Dalších třicet starých stromů čeká odborné ošetření.
Lidé v Plzeňském kraji jsou v názoru na kácení v prvních zónách Národního parku Šumava rozděleni na dvě vyrovnané skupiny. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu společnosti ppm factum pro Český rozhlas. Plzeňský kraj je podle něj také jedním ze dvou krajů, ve kterých je většina obyvatel kraje spokojená s činností krajského úřadu.
Evropskou komisi čeká na Šumavě perný den. Na obecním úřadě v Modravě si vyslechne v jednom sále argumenty obou stran sporu o kácení ve sporné lokalitě Na ztraceném. Právě kvůli ní inspekce z Bruselu přijela, aby prošetřila stížnost na porušování zákona o ochraně vzácných území.
Kácení kůrovcem napadených smrků Na Ztraceném u šumavské Modravy skončilo. Během čtyř dnů porazili dřevorubci necelých pět set stromů, tedy o dvě stě méně než plánovali. Vzhledem k aktuálnímu postupu kůrovce prý není další kácení v současné době nutné. V dalších dnech budou dřevorubci loupat kůru ze stojících smrků.
Dřevorubci od dnešního rána pokračují s kácením stromů v šumavské lokalitě Na ztraceném. Správa národního parku tak neuposlechla varování eurokomisaře pro životní prostředí.
O českých metodách boje s kůrovcem se už ví i v Bruselu. Evropský komisař pro životní prostředí Janez Potočnik poslal dopis ministrovi Chalupovi s varováním před kácením stromů na Šumavě. Reagoval tak na stížnosti a upozornění, které do Bruselu přišly. Národní Park Šumava je totiž lokalitou zařazenou do programu Natura 2000 a vztahují se na něj přísnější unijní pravidla.
V šumavské lokalitě Na Ztraceném nedaleko Modravy dnes po roce opět začalo kácení stromů napadených kůrovcem. Loňský zásah vyvolal velké spory mezi správou parku a ekology. I letos považují aktivisté kácení za nelegální.
Správa Národního parku Šumava bude znovu kácet stromy napadené kůrovcem na sporné lokalitě Ztracená (Ptačí potok), kterou loni několik týdnů blokovali aktivisté. Radiožurnálu to potvrdil náměstek správy Jiří Mánek. Opírá se o posudek, který vypracovala skupina slovenských odborníků. Podle nich zásah na Ztracené přírodě neškodil a ani škodit nebude.
Dnešek, tedy 20. říjen, je Dnem stromů. Poprvé ho slavili už v roce 1874 v Nebrasce ve Spojených státech. U nás se „Stromkové slavnosti" poprvé objevily roku 1906. Zemská školní rada tehdy dokonce vyhlásila den volna. Během slavností se sázely desetitisíce stromů, mezi nimi například známá Husova lípa pod Petřínem. Oslavy jsou naplánovány také na dnešek. Zatímco někde se chystají ekologické soutěže, jinde stromy kácejí.
Národní park České Švýcarsko se zbavuje nepůvodních druhů stromů. Patří mezi ně zejména borovice vejmutovka. Jde o severoamerickou dřevinu, která utlačuje původní porosty. Proto ochránci přírody regulují její výskyt systematickou těžbou.
Opatrnější teď musí být návštěvníci národního parku České Švýcarsko. V tamních lesích totiž začalo kácení stromů a další těžební zásahy. Mají přispět k postupné přeměně smrkových porostů na smíšené. Ochránci přírody se také zaměřili na omezování výskytu cizokrajných druhů. Ty utlačují domácí porosty.