S některou z nemocí srdce a cév se potýká podle odhadů České kardiologické společnosti asi 3,5 milionu Čechů. Ročně jim podlehne téměř 50 tisíc lidí, jsou tak nejčastější příčinou všech úmrtí.
„Adaptace na teplo trvá řádově osm až čtrnáct dní a je mnohem účinnější a rychlejší u lidí, kteří už jsou nějakým způsobem trénovaní,“ říká Vladimír Tuka.
Úmrtnost se liší mezi jednotlivými regiony v Česku. Jedním z faktorů, který ji ovlivňuje, je dostupnost lékařské péče. Lepší a snáze dostupné zdravotnictví podle dat délku života prodlužuje.
Pokud má v Česku úmrtnost na nemoci srdce a cév opět klesat, je nutné zaměřit se na rezervy v životním stylu. Nejde přitom jen o zodpovědnost jednotlivců, ale také o věc veřejných politik.
Šance na přežití infarktu strmě vzrostly díky nonstop službám intervenčních oddělení, zakládání koronárních jednotek nebo zavedení nových léčebných postupů.
Zdravější životní styl i účinnější léčba v Česku každý rok zabrání zhruba deseti tisícům úmrtí na nemoci srdce a cév. Skóre ale kazí nárůst obezity a cukrovky.
Před půl stoletím se začaly do povědomí veřejnosti i tvůrců zdravotních politik dostávat výsledky studií o rizicích nezdravého životního stylu. A lidé rázem přestali umírat.
„Prevence není otázkou jednoho týdne nebo měsíce změny životního stylu. Je to dlouhodobý proces a je potřeba se udržovat v kondici, hýbat se, nepřibírat na váze a samozřejmě nekouřit,“ říká Linhart
Od poloviny 80. let se naděje dožití zvedla o bezmála deset let. Hlavně díky obrovskému snížení úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění. Oba trendy ale začaly už několik let před covidem zpomalovat.
„Dobře léčíme vysoký krevní tlak a infarkty, na které lidé dříve umírali, ale oni se pak bohužel dožívají právě srdečního selhání,“ říká předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.
Podle vědců nelze říct, zda-li může za snížené riziko náhlého úmrtí samotné pití čaje nebo věci s tím spojené. Na to upozorňuje i pražský IKEM, podle nějž je výzkum navíc zatížený statistickou chybou.
Objevují se nové typy infarktů. „Vidíme případy mladých, štíhlých, sportujících nekuřáků, kteří přicházejí v krátké době po prodělaném covidu s akutním infarktem myokardu,“ uvedl Táborský.
Při operaci se rozřízne hrudní kost a srdeční aorta se zabalí nebo zabandážuje do speciální síťky, která se vyrobí na základě 3D modelu aortálního kořene.
Lékařů věnujících se sportování není zrovna málo. Ale pomyslnou medaili zaslouží určitě ti z nich, kteří v duchu své profese nezapomínají ani na ostatní zájemce o pohyb.
Věda hledá způsoby, jak epileptiky, kardiaky a diabetiky varovat předtím, než udeří záchvat. Varovným systémem nemusí být jen citlivá čidla a důmyslná elektronika, ale třeba i obyčejný psí čenich.
Srdeční a mozkové příhody zabijí každoročně desítky tisíc Čechů. Nemoci oběhové soustavy jsou podle dlouhodobých zdravotnických statistik nejčastější příčinou úmrtí i v celé Evropě. Lékaři z pražské Thomayerovy nemocnice se teď snaží zjistit, proč to tak je.
Přibližně každému druhému Čechovi hrozí riziko kardiovaskulárního onemocnění. Téměř polovina české populace má totiž zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi, vyplývá to z celoplošného průzkumu v rámci programu Zdraví národa. Vysoká hladina cholesterolu přitom zvyšuje riziko onemocnění jako je infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda.
Lidé si dnes mohou nechat vyšetřit své srdce. V Praze, Ostravě, Brně nebo Plzni se v rámci Mezinárodního dne srdce otevírají takzvané stany zdraví. Lékaři tam zájemcům také poradí, jak předcházet kardiovaskulárním onemocněním.
Michaela Pekarová chtěla být původně malířkou, nakonec ale zvítězila biologie. Mladá výzkumnice z brněnského Biofyzikálního ústavu chce pomoci s vývojem léčiv pro kardiovaskulární onemocnění. Inspiruje se od imunitního systému samotného člověka, který přirozeně chrání jeho zdraví.