Místo nefunkční trojcípé chlopně dvě umělé. Nový zákrok je pro pacienty, u kterých jiná léčba selže
Špatně fungující chlopeň může být příčinou otoků nohou a dušnosti. Běžně se léčí léky nebo opravou chlopně pomocí svorek. První centra v Česku teď ale zkouší novou metodu, kdy nefunkční trojcípou chlopeň nahrazují dvěma umělými. V těle tak pacienti mají namísto čtyř chlopní šest. Zákrok lékaři udělali zatím jednotkám pacientů v pokročilém stádiu, u kterých běžné metody léčby selhaly.
Do Všeobecné fakultní nemocnice v Praze přichází na pooperační kontrolu 77letá pacientka. Jedna z prvních v Česku, které lékaři před několika měsíci implantovali dvě nové umělé chlopně. Dříve trpěla otoky nohou, dušností, neustálým pocitem plného břicha, únavou a dalšími obtížemi, které se postupně zhoršovaly.
„Když jsem šla jenom kousek, tak jsem se musela zastavit, rozdýchat, a zase jsem popošla kousek,“ popisuje. Schody byly pro ni nezvládnutelná překážka a náročné bylo prý i obyčejné obouvání. „Nejsem zvyklá vsedě, v předklonu to byl problém – jednu nohu, odpočinout, a druhou nohu a odpočinout. A teď je to bez problému.“
Úplně zdravá ale pacientka není. Kardioložka Kristýna Kyšperská to dokumentuje na jejích ultrazvukových snímcích. „Vidíme, že pravá část srdce je zvětšená kvůli arytmii, tudíž chlopeň – něco jako vrata – nedovírají, protože se zvětšil otvor a máme zpětný tok. Zdraví lidé ho tam nemají, protože jim chlopeň dovírá,“ vysvětluje.
Operace tedy pacientce pomohla se symptomy, ale ne s prvotním problémem. Její srdce je pořád nemocné, ale nové chlopně ji teď chrání před tím, aby se vyšší tlak přenášel do těla.
Čtyři plus dvě
Zdravotníci pacientce během zákroku voperovali do dolní a horní duté žíly chlopně z hovězího osrdečníku. Náhrady se totiž „pěstují“ z buněk vepřového nebo hovězího srdečního obalu, který tvoří přímo chlopeň a kovové mřížky, která se roztáhne a drží se na místě v žíle.
Srdce vydrží ‚nedýchat‘ dvě hodiny, mozkové buňky snesou jen pět minut, líčí patolog
Číst článek
„Když implantujeme chlopeň, tak ji většinou dáváme do té původní, abychom nahradili její funkci. Tady je to unikátní v tom, že ji nedáváme do místa původní chlopně, ale jinam, což vede k tomu, že pacientům zůstává v těle šest chlopní,“ upřesňuje Kristýna Kyšperská.
Operace trvá asi hodinu a půl a dělá se v celkové anestezii. „Ta do budoucna možná nebude nutná, ale u těch prvních pacientů, aby to bylo přesně udělané, to operatérům dává klid při výkonu. A pro pacienty je komfortnější, že si to nepamatují,“ dodává intervenční kardiolog VFN David Zemánek.
Domů mohou pacienti odejít už den nebo dva po operaci, protože při tomto typu zákroku nebývá velké krvácení. S některou z nemocí srdce a cév se potýká podle odhadů České kardiologické společnosti asi 3,5 milionu Čechů. Ročně jim podlehne téměř 50 tisíc lidí, jsou tak nejčastější příčinou všech úmrtí.
Odkdy umí Češi vyrobit penicilin? Proč vznikají na obloze za letadly bílé čáry a jak znečišťují ovzduší? A jak mohou chytré hodinky pomoci v boji proti depresi? Poslechněte si celý Magazín Experiment, audio je v úvodu článku.