Ukrajinská armáda v otázce nasazení této minuce dlouho neváhala. „Je to pozitivní věc. Pomáhá nám zvýšit ruské ztráty na životech i vybavení,“ řekl poradce prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.
Rusko kontroverzní a ničivou kazetovou munici, která za letu exploduje a rozpadne se na menší části, používá. Měla by se stejně bránit i napadená Ukrajina?
„Jednak má velmi destruktivní účinek primárně na živou sílu protivníka, jednak je to silný psychologický prvek, který může mít drtivý dopad na morálku zasažených jednotek,“ popisuje Richard Stojar.
Více než 120 zemí podepsalo konvenci, v které kazetovou munici označily za nelidskou a bezohlednou. Rusko, Ukrajina ani Spojené státy ale signatáři konvence nejsou a Rusko už tuto munici používá.
Ukrajinský ministr zahraničí Kuleba v Mnichově také vyzval k dodávkám kazetové munice Ukrajině. Uvedl, že Ukrajina nepodepsala dohodu o jejím zákazu, a proto by vše bylo právně v pořádku
Ruská armáda po sobě zanechala obrovské místo činu, na kterém už několik týdnů pracují ukrajinští prokurátoři vyšetřující údajné válečné zločiny Ruska i jeho prezidenta Vladimira Putina.
Ruská televize Russia Today nedopatřením odvysílala záběry z letecké základny v Sýrii, na kterých byly vidět kazetové bomby. Jejich použití je přitom zakázané mezinárodními konvencemi a Rusko nasazení tohoto druhu munice doteď popíralo, přestože konvenci neratifikovalo.
Organizace pro ochranu lidských práv Human Rights Watch uvedla, že libyjská vládní vojska používají v boji proti povstalcům kazetové bomby, které jsou velmi nebezpečné hlavně v civilních oblastech. Svědkové i lékaři mluví o tom, že několik kazetových bomb v minulých dnech dopadlo na Misurátu, kde povstalci vzdorují vládním silám uprostřed tisíců civilních obyvatel. Vláda v Tripolisu ale použití takové munice popřela.