Mluvčí britského premiéra Keira Starmera v březnu uvedl, že „významný počet“ zemí je ochotných poskytnout Ukrajině mírové síly v případě, že bude uzavřena mírová dohoda s Ruskem.
„Jsem stále mírně skeptický, že mise může plnit odstrašující efekt. Fundamentální otázkou je, jestli státy a veřejnost jsou, nebo nejsou připraveny bránit Ukrajinu,“ říká expert Bahenský.
„Schůzka britského, francouzského a ukrajinského vojenského vedení v příštích dnech posune kupředu další fázi podrobného plánování,“ uvedl podle prohlášení úřadu Starmer po telefonátu se Zelenským.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se všichni lídři shodli na tom, že Moskvě navzdory současným jednáním o příměří vedeným Spojenými státy nejde o skutečný mír.
Svůj podíl nejen v bitvě o Británii označoval jen za úkol, ke kterému byl vycvičen. „Nepovažoval to za epochální moment v historii RAF či Spojeného království,“ uvedlo letectvo.
Britský premiér po jednání se světovými státníky řekl, že takzvaná koalice ochotných zemí vypracuje plány, aby pomohly zajistit Ukrajinu na souši, na moři i na nebi v případě mírové dohody s Ruskem.
Většina evropských státníků zdůrazňuje, že se Evropa musí postarat o svoji bezpečnost. „Musíme pragmaticky jednat se Spojenými státy a nebýt ublížení,“ míní bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.
„Nedělní debata byla důvěrná a všichni se shodli, že z ní nic nebudou vynášet ven. Dávají na stůl jak peníze, tak zbraně,“ řekl pro Radiožurnál vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Důvodem pro omezené příměří je podle Macrona to, že by bylo lépe kontrolovatelné. Poukázal na to, že fronta mezi Ruskem a Ukrajinou odpovídá vzdálenosti mezi Paříží a Budapeští.
Cílem summitu bylo podpořit Ukrajinu po páteční roztržce mezi Zelenským a Trumpem. Účastnili se zástupci více než desítky zemí, Česko na jednání zastupoval premiér Petr Fiala.
Summitu v Británii se zúčastní představitelé více než deseti evropských zemí včetně Česka. Podrobnosti Radiožurnálu sdělila Zuzana Krulichová, analytička Institutu pro evropskou politiku Europeum.
Schůzky se zúčastní představitelé více než deseti evropských zemí včetně Česka, za které přijede premiér Petr Fiala (ODS). Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijel už v sobotu večer.
O ukončení války vedené Ruskem proti Ukrajině spravedlivým mírem v sobotu hovořili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s britským premiérem Keirem Starmerem v jeho sídle v Downing Street.
Zelenskyj odpoledne před nedělním summitem přiletěl do Londýna, jedná z britským premiérem Starmerem. Stanice BBC píše o pokusu Británie působit jako most mezi Washingtonem a Kyjevem.
„Odpověď je ano,“ odvětil Trump a dodal, že Británii navštíví spolu s první dámou Melanií. „Těšíme se, že tam budeme a uctíme krále... Vaše země je fantastická a bude nám ctí tam být,“ uvedl.
Britský premiér Keir Starmer uvedl, že je připraven vyslat na Ukrajinu britské vojáky, pokud to bude nutné. Dodal, že rozhodnutí zvážit vyslání britských vojáků do nebezpečí nevzal na lehkou váhu.
„Je jasné, že Evropa musí v NATO převzít větší roli a spolupracovat s USA na zajištění budoucnosti Ukrajiny a čelit hrozbě, které čelíme ze strany Ruska,“ uvedl Keir Starmer.
„Pokusy odstranit britského premiéra Starmera můžeme interpretovat v kontextu snahy o podporu populistických a krajně pravicových stran napříč Evropou,“ popisuje akademik z univerzity v Loughborough.
Starmer se na svoji první cestu do Kyjeva v roli šéfa britského kabinetu vydal jen několik dnů před nástupem zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu.
Situace se podle Muskových kritiků vyhrotila ve chvíli, kdy šéfka německé krajně pravicové AfD Alice Weidelová oznámila, že s Muskem ve čtvrtek večer vystoupí ve vysílání na síti X.
Vyšetřování v roce 2014 zjistilo, že mezi lety 1997 až 2013 bylo v Rotherhamu sexuálně zneužito nejméně 1400 dětí. Musk i konzervativci vyzývají k novému vyšetřování „znásilňovacích gangů“.
Nedělní vzpomínkový ceremoniál u londýnského kenotafu se koná vždy nejbližší neděli k 11. listopadu, na který spadá výročí podpisu příměří v první světové válce.
Británii trápí velké množství migrantů, kteří připlouvají na ostrovy přes kanál la Manche. Za samotný říjen tímto způsobem na nafukovacích člunech do Británie připlulo asi 5400 lidí.