Spíš psychologický než odstrašující efekt. Ukrajinská mise ‚koalice ochotných‘ čelí skepsi. Co o ní víme?
Po šoku způsobeném vládou Donalda Trumpa se zrodila takzvaná „koalice ochotných“, která se má podílet na budoucím zajištění ukrajinské bezpečnosti. S tímto cílem také koalice plánuje vyslat na Ukrajinu své vojáky jako odstrašující sílu před ruským agresorem. Nad tímto záměrem ale dosud panuje spíš skepse.
Je to více než měsíc, co britský premiér Keir Starmer ohlásil vznik koalice zemí ochotných posílit podporu Ukrajiny a v případě některých zúčastněných států také vyslat na Ukrajinu takzvanou „zajišťovací“ misi, která by po případném zastavení bojů odrazovala Rusko před dalším útokem.
K iniciativě vedené Velkou Británií a Francií se mezitím přidaly tři desítky dalších zemí, mezi kterými figurují především státy Evropy, ale také Kanada a další. Které to jsou, na čem se dosud shodly a s jakými překážkami se jejich plány pro nasazení vojsk na Ukrajině potýkají, odpovídá přehled otázek a odpovědí.
Britové a Francouzi ladí s Ukrajinci podrobné plány. Cílem je bezpečnost země
Číst článek
Co je koalice ochotných?
Prvotní zárodky „koalice ochotných“ se začaly objevovat už v polovině února, kdy francouzský prezident Emmanuel Macron svolal do Paříže minisummit části evropských zemí s cílem sladit postoj k otázce Ukrajiny. Iniciativa pak akcelerovala o necelé dva týdny později, když Evropou otřásl šok vyvolaný roztržkou mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě.
Následně se v Londýně uskutečnila schůzka už s delším seznamem účastníků, na jejímž konci britský premiér ohlásil zrod „koalice ochotných“, vedené společně Velkou Británií a Francií. Mezitím se do klubu na podporu Ukrajiny přidalo dalších více než třicet zemí, z nichž většinu tvoří členové Evropské unie. Chybí Slovensko nebo Maďarsko, a také neutrální státy Rakousko a Malta.
Neutrálním státem, které se nedávné schůzky koalice ochotných v Paříži naopak zúčastnilo, je Irsko, píše server Euronews. Součástí iniciativy je také Norsko, Island, ale i Kanada, Austrálie nebo Turecko. Jako další účastníky Starmer již dříve zmínil i Japonsko a Nový Zéland, i když zástupci těchto dvou států na nedávném setkání v Paříži chyběli.
Na čem koalice pracuje?
Podle prohlášení francouzského prezidenta si koalice stanovila tři oblasti spolupráce. Zaprvé to je pokračující podpora ukrajinských ozbrojených sil, druhou oblastí je posílení vlastních obranných schopností Evropy, zdaleka nejdiskutovanější částí je ale vytvoření takzvaných „zajišťovacích“ sil, které mají být po konci bojů rozmístěny na ukrajinském území jako bezpečnostní záruka před ruskou agresí.
Navzdory sankcím odjel do USA našeptávat lidem kolem Trumpa. Kdo je Putinův muž Kirill Dmitrijev?
Číst článek
„Pokud říkáme ‚mírová mise‘, máme obvykle na mysli mírovou misi v rámci OSN, která vyžaduje účast na dohodách z osobou stran. ‚Zajišťovací mise‘ nevyžaduje souhlas Ruska,“ vysvětlil pro ukrajinskou službu Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda diplomat NATO.
Podle RFE/RL je přitom hlavní myšlenka taková, že v případě uzavření příměří nebo mírové dohody budou vojáci rozmístěni na ukrajinském území, aby tak poskytly Ukrajině důvěru, že na ní Rusko znovu nezaútočí. Kolem plánované mise nicméně stále panuje řada nezodpovězených otázek, na které budou zástupci zúčastněných zemí teprve hledat odpovědi. Dalším dnem jednání takzvané „koalice ochotných“ je čtvrtek 10. dubna, kdy se ministři obrany těchto zemí schází v Bruselu.
Které země plánují vyslat vojáky?
Podle dřívějších zpráv listu The Sunday Times takzvaná koalice ochotných plánuje na Ukrajinu vyslat více než 10 tisíc vojáků.
7:48
Soustředíme se na dodávky munice. Úvahy o vyslání vojáků na Ukrajinu jsou předčasné, popisuje Pojar
Číst článek
Jasný závazek zaznívá především z Francie, ochotu vyslat vojáky na Ukrajinu ale vyjadřují další země v čele s Británií, podobně také Švédsko, Dánsko nebo Austrálie, která slovy jejích představitelů může poslat „malý příspěvek“. Také zástupci Belgie uvedli, že by bylo „logické“ se mise zúčastnit, a otevřenost této myšlence signalizuje i Turecko s druhou největší vojenskou silou v NATO.
Pro účast se vyslovuje také prezident Petr Pavel, zatímco premiér Petr Fiala (ODS) má tuto otázku za předčasnou. Podobné stanovisko zaujímají i další lídři, některé státy ale možnost nasazení svých sil na Ukrajině vylučují. Kvůli hrozbám plynoucích ze svých sousedství se takto vyjádřilo například Polsko nebo Řecko a odmítavý postoj zastává také Itálie.
„Dát dohromady 10 tisíc vojáků koalice zvládne celkem bez problémů, mnohem větší otázkou ale je, jaký má být přesně mechanismus, kterým mise odstrašuje. Je otázkou, kde bude samotná přítomnost a co ti vojáci budou dělat v případě, pokud dojde k porušení příměří,“ říká pro iROZHLAS.cz bezpečnostní analytik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vojtěch Bahenský.
Kde budou vojáci rozmístění?
S nasazením vojáků na frontové linii se nepočítá. Vojáci by místo toho měli hlídat strategická místa jako přístavy, města nebo elektrárny a to jak ze země, tak ze vzduchu a moře.
Zbraň u hlavy Zelenského. Trump klade nesplnitelné požadavky, přijetí dohody s USA by byla kapitulace
Číst článek
„Logika relativně menší přítomnosti tradičně spočívá v tom, že jsou vojáci těchto států v linii palby a že v momentě, kdy agresor bude chtít zaútočit, vcelku nevyhnutelně zaútočí i na vojáky koalice. Pokud budou vojáci rozmístění kolem strategických objektů, může to mít odstrašující efekt proti ruskému útoku na tyto objekty. Nemyslím si ale, že by to mělo odstrašující potenciál vůči porušení příměří na frontové linii, jak jsme to viděli dlouhá léta na východě Ukrajiny,“ říká Bahenský.
Podle bezpečnostního analytika by odstrašující potenciál mohla mise naplnit pouze v případě, pokud by porušení míru nebo příměří znamenalo zatažení států koalice do války. „Tomu by se agresor chtěl vyhnout. Zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by k tomu byly státy připravené,“ podotýká odborník. Podle něj je zároveň otázkou, kdy nastanou vhodné podmínky pro to, aby případná mise mohla začít fungovat.
„Otázkou také je, co znamená mír – kdy budou státy spokojené s tím, že došlo k dostatečně stabilnímu míru na to, aby tam byly síly rozmístěné. Trvalá mírová smlouva je poměrně daleko, bylo by optimistické vůbec mluvit o tom, že je za rohem nějaké příměří, natož mírová smlouva,“ upozorňuje s dodatkem, že to je také důvod, proč řada představitelů dává najevo, že je předčasné se o misi v tuto chvíli bavit.
Příměří v Černém moři Rusko bolet nebude. Uvolnění sankcí by bylo ‚injekcí‘ pro pokračování války
Číst článek
Jaký je postoj USA?
Jedním z nejpalčivějších zádrhelů plánované mise je otázka amerického zapojení. Řada států včetně Velké Británie od počátku volá po tom, aby Spojené státy v misi figurovaly jako „pojistka“, která by zajišťovacím silám poskytla například podporu ze vzduchu či zpravodajské informace.
„Jak jsem vždy říkal, bude to vyžadovat zapojení a podporu Spojených států,“ cituje server Euronews britského premiéra Starmera, který podle svých slov vedl s Američany diskuse na toto téma „při mnoha příležitostech“. Vedle britského premiéra je v pravidelném kontaktu s Trumpem také francouzský prezident, aby Bílý dům informovali o pokroku, jakého koalice ochotných dosáhla.
Navzdory četným diplomatickým tanečkům ale příslib americké pojistky nepřichází, spíš naopak. Některá vyjádření amerických představitelů tyto snahy spíš podkopávají. Připomeňme třeba slova Trumpova zmocněnce Steva Witkoffa, který Starmerův plán pro Ukrajinu označil za „pozérství“.
Možnost amerického zapojení, které by k účasti na misi pravděpodobně přilákalo další země koalice, tak zatím zůstává v nedohlednu.
„Pokud tam podpora Spojených států nebude, může se Moskva domnívat, že kdyby došlo třeba k úmrtí britského vojáka, který by byl u strategického objektu při útoku dronu, Británie neodpoví tím, že vyhlásí válku Rusku, ale tím, že svoje vojáky bez americké podpory stáhne. Pro západní státy, které počítají s americkou podporou, je to skrytá garance NATO. V tuto chvíli ale nevidím jakýkoliv signál z USA, že by to bylo na stole,“ říká Bahenský.
Neznalost, nebo zadání od Trumpa? Witkoff má vyjednat mír, přitom papouškuje ruskou pozici
Číst článek
Chybějící podpora ze strany USA tak podle něj snižuje kredibilitu závazku, že by zúčastněné země byly ochotné bojovat. Právě to je přitom klíčové pro skutečný odstrašující efekt zajišťovací mise. Kromě americké pojistky je však tato kredibilita závislá i na dalších věcech, jako jsou schopnosti ozbrojených sil, politické signály zástupců koalice či veřejné mínění v těchto zemích.
„Jsem stále mírně skeptický, že mise může plnit odstrašující efekt, který by si Ukrajinci přáli. Nakonec je to totiž politická otázka. Je chyba to vnímat jako technický problém, který se vyřeší tím, že se správně nastaví parametry. Fundamentální otázkou je, jestli státy a veřejnost těchto států jsou, nebo nejsou připraveny bránit Ukrajinu,“ vysvětluje Bahenský.
„Mise může plnit i jiné účely, než odstrašující, ve smyslu psychologického ujištění ukrajinské veřejnosti, že tam je s nimi. Ale že to bude plnit odstrašující potenciál, si nejsem úplně jistý,“ dodává.
Co na to Rusko?
Proti jakémukoliv rozmístění zahraničních vojenských jednotek na ukrajinském území Rusko opakovaně protestuje. Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer přitom Moskvě vzkazují, že tyto stížnosti nebudou mít na jednání koalice žádný vliv.
Ruská propaganda změnila kurz. Agresivní tón vůči USA zmizel, s Trumpem se ale Kreml může spálit
Číst článek
„Není to Rusko, kdo si bude vybírat, co se stane na ukrajinském území,“ zdůraznil podle serveru Euronews Macron. Navzdory těmto ujištěním nicméně hrozí, že Rusko bude trvat na svém a řekne, že v takovém případě na klid zbraní nepřistoupí. Podle Bahenského by pak možnost vyslání zahraničních vojáků na Ukrajinu mohla sloužit i jako ukrajinská karta do vyjednávání.
„Pokud by Rusko mělo dojem, že taková mise vzniknout může, a vojáky tam nechce, mohlo by to sloužit jako předmět vyjednávání, který lze zobchodovat za ústupky v jiné oblasti. To může být role této mise i v případě, kdy je rozmístění vojáků velmi hypotetické. Bude ale opět záležet na tom, co bude obsahem dohody o příměří nebo o míru, od které jsme ale velmi daleko,“ uzavírá odborník.
