Ladislava Adamce, bývalého předsedu československé komunistické vlády, vedla sovětská tajná služba KGB jako důvěrníka. Vyplývá to ze záznamu v takzvaném Mitrochinově archívu, souboru dokumentů uložených v archívu Churchillovy fakulty univerzity v Cambridgi.
Ruská policie opět zadržela ruského akčního umělce Petra Pavlenského. Ten v noci zapálil dveře do budovy bývalé sovětské tajné policie KGB v centru Moskvy.
Margaret Thatcherová od začátku vkládala velké naděje do Michaila Gorbačova. Potvrzují to britské vládní dokumenty, u kterých dnes skončil režim utajení. Materiály obsahují třeba také reakci britské vlády na černobylskou tragédii, našel se ale i osobní dopis, který britská premiérka v roce 1985 poslala prominentnímu zběhovi z KGB Olegu Gordijevskému.
Absolventi této školy fungují jako spolek, který drží hodně pospolu. A ve světě se prosazují jako elitní byznysmeni nebo vlivní úředníci. Primárně se přitom moskevský státní institut mezinárodních vztahů (MGIMO) zaměřuje na výchovu diplomatů. A to už 70 let. Výročí založení si připomíná prestižní škola právě dnes. Jenže diplom s sebou nese i podezření ze styků s tajnou policií. Za komunismu škola platila za líheň agentů KGB. Tomu se její absolventi brání.
Za několik dnů si znovu připomeneme výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. A jak vyplývá z nově uveřejněných informací z archivu bývalého zaměstnance sovětské KGB, tato služba po vpádu armád vystupňovala aktivity na našem území a postupně znovu upevnila svoji pozici vůči zdejší Státní bezpečnosti.
Sovětská tajná služba KGB se pokusila v roce 1968 na pokyn svého šéfa Jurije Andropova sabotovat Pražské jaro. Informace se objevily v materiálech z Mitrochinova archivu. Sovětští agenti soustředili svou pozornost především na rozhlasové a televizní novináře nebo studentské vůdce. Podle dostupných informací chtěli také unést spisovatele Václava Černého a Jana Procházku.
Poslanci moskevského městského parlamentu se už po šesté zabývali pomníkem Felixe Dzeržinského, zakladatele bolševické tajné služby KGB. Moskevská duma nakonec rozhodla, že se obrovská socha na své původní místo před budovou, kde KGB sídlila, nevrátí.
V případu švédského diplomata Raoula Wallenberga, jehož po osvobození Budapešti unesla sovětská tajná služba, se objevila nová fakta. Ruský historik Anatolij Prokopenko zjistil, že Wallenberga¸ který za války pomáhal Židům v Maďarsku, soustavně sledovala sovětská tajná policie NKVD.
Autoritativní režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka využívá k potírání opozice také síť agentů a informátorů. Běloruská KGB přinutila dva mladé studenty, aby podepsali spolupráci, odjeli do Polska a donášeli na svého kamaráda. Na běloruského opozičního aktivistu, který právě z Polska organizoval pomocí internetu protivládní demonstrace. Studenti ale raději veřejně oznámili, že jsou agenty.
Smrt Alberta Camuse v roce 1960 nemusela být nehoda, ale vražda, kterou zorganizovala KGB. K této teorii italského slavisty Giovanni Catelliho se vrací přední italský deník Corriere della Sera. Catelli při tom vychází z deníků českého spisovatele Jana Zábrany.
Mezi Rakouskem a Litvou vypukla diplomatická roztržka. Rakušané na základě mezinárodního zatykače totiž nejprve zadrželi, ale vzápětí znovu propustili ruského důstojníka, bývalého agenta KGB, kterého Litevci stíhají za válečné zločiny. V roce 1991 se měl podílet na masakru civilistů ve Vilniusu. Litva povolala z Vídně na konzultace svého velvyslance a chce se dokonce kvůli postupu Rakouska obrátit na Evropskou unii.
Ruský magnát Alexander Lebeděv a jeho syn Jevgenij koupili londýnský list The Independent a nedělník The Independent on Sunday. Na britských ostrovech tak rozšiřují své panství, i když tvrdí, že s dobrými úmysly. Britové se bojí o nezávislost svého tisku.
Nový český komisař Štefan Füle absolvoval Moskevský státní institut mezinárodních vztahů (Mgimo). Na vysokou školu známou ve své době jako přípravka diplomatů, kteří měli hájit zájmy socialistického tábora, se v Česku hledí se značnou skepsí. Důvodem jsou především obavy, že škola je propojená s tajnými službami.
Litevský ministr zahraničí Antanas Valionis a další vysoce postavení litevští politici se přiznali, že byli rezervisty KGB. Ministr Valionis a šéf odboru státní bezpečnosti Arvydas Pocius stanuli před zvláštní parlamentní komisí.
