„Jediný strach, který mě drásá, je strach, že zůstanu pozadu. Bojím se, že se dostanu na svobodu a nebudu nikdo. Hrůza pomyslet, že jsem neobhájila diplomovou práci,“ napsala Sapegaová.
„Nechápu, proč mou dceru zatkli,“ řekla Dudičová. Podle matky zatčení Sapegaové po vynuceném přistání letadla letícího z Atén do Vilnia nemá opodstatnění.
Ruska Sofija Sapegaová byla v neděli zadržená s opozičním běloruským novinářem Ramanem Pratasevičem. Záznam s očividně nuceným prohlášením se objevil na běloruském provládní kanálu Žoltyje slivy.
Sovětský svaz poslal pod krytím v 80. letech Švece jako špiona do Washingtonu. Dnes 67letý Shvets je hlavním zdrojem informací pro právě vydanou knihu novináře Craiga Ungera American Kompromat.
„Dnes odešel legendární člen zpravodajských služeb George Blake. Upřímně miloval naši zemi a obdivoval úspěchy našich lidí za druhé světové války,“ citovala šéfa ruské civilní rozvědky SVR Ivanova.
Tato neděle je v ruském kalendáři profesních svátků označena jako Den pracovníků bezpečnostních služeb. Vladimir Putin při této příležitosti ocenil „věrné a odvážné“ ruské špiony.
Mediálního magnáta a syna pracovníka sovětské tajné služby KGB Jevgenina Lebeděva navrhl Boris Johnson. Britský premiér je proto nyní kritizován za klientelismus.
V době, kdy se prezidentské volby v Bělorusku teprve blížily, by skoro nikoho v Bělorusku nenapadlo, že se proti Alexandru Lukašenkovi vzedme taková vlna odporu.
Mezi zraněnými jsou i novináři, kteří byli viditelně označení nápisy ‚PRESS‘. Policie opět proti demonstrantům použila obušky, zábleskové granáty, slzný plyn a gumové projektily.
Mezi digitalizovanými dokumenty jsou i ty týkající se krajanů, kteří pracovali pro sovětské bezpečnostní složky, za druhé světové války spolupracovali s nacisty či se podíleli na pronásledování Židů.
Ruský prezident se pyšnil způsobem, kterým nedávno vyměnil vládu. Řekl, že o chystané operaci nikdo nevěděl. Když se novinář ptal, jestli opravdu nikdo, odtušil: „Já to věděl. To jako není dost?“
Informace o deportacích českých občanů do gulagů a o jejich vraždách. To bude pravděpodobně možné najít v archivech na Ukrajině, které se badatelům ještě více otevřou.
Na Silvestra 1999 svět vyslechl skoro neuvěřitelnou zprávu: úřadujícím prezidentem největší země světa se z rozhodnutí Borise Jelcina stal nenápadný bývalý důstojník KGB Vladimir Putin.
Nový český seriál z produkce HBO dějově působí jako prolog k loňskému Rédlovi, tematicky zase připomíná tuzemskou verzi oscarových Životů těch druhých.
Počátek 60. let, konkrétně rok 1962. Zvěrstva let padesátých jsou jen velmi nedávnou minulostí a uvolněnější část let šedesátých je teprve přede dveřmi. A právě tehdy dochází k zatčení Rudolfa Baráka.
V archivu někdejší východoněmecké tajné policie Stasi byl nalezen identifikační průkaz této nechvalně známé organizace na jméno nynějšího ruského prezidenta Vladimira Putina.
Plakát velebí službu v boji proti ukrajinským nacionalistům během 2. světové války. Nezmiňuje se už o tom, že Jedunovova kariéra žačala v čece už v roce 1919 a skončila až v roce 1953.
Moskevské úřady nakonec povolily nevládní organizaci Memorial uspořádat vzpomínku na oběti komunistického režimu před sídlem tajné služby na náměstí Lubjanka. Akce se koná každý rok 29. října.
Pořadatelé připomínají, že úřady od jara slibovaly, že opravy nebudou akci na překážku. Podezírají úřady, že chtějí nepohodlnou akci, připomínající státní teror, vytlačit z centra metropole.
Sarenčuk osm, Načeporanko sedm. Ivkov tři roky. Archivy KGB v Kyjevě vydaly jména dosud neznámých odpůrců sovětského režimu. „Je třeba odkrýt všechno,“ říká ředitel archivů Andrij Kohut.
Sedm let vězení, tři roky ve vyhnanství. O Olexandru Serhijenkovi donedávna nikdo nevěděl ani na rodné Ukrajině, natož u nás. Teprve před časem našli historici jeho jméno v archivech KGB v Kyjevě.
Více než osmdesát členů asociace Svobodné slovo, která sdružuje nezávislé ruské spisovatele a novináře, podepsalo prohlášení, ve kterém kritizují ředitele ruské tajné služby FSB Alexandra Bortnikova.
Policie v Moskvě zadržela Aljochinovou, členku skupiny Pussy Riot. Aljochinová a po ní i další aktivisté protestovali v okolí někdejší budovy KGB v Moskvě proti zločinům bolševické tajné policie.
Legendární sovětský špion Jurij Drozdov, který řídil síť utajených agentů v zahraničí, zemřel ve středu ve věku 91 let. Vytvořil speciální jednotku KGB Vympel, určenou pro tajné operace v zahraničí.
Až do pozdního večera čtou lidé v Moskvě před budovou bývalé tajné policie KGB jména obětí stalinského teroru. Pietní akci s příznačným názvem Návrat jmen každoročně vpředvečer Dne památky obětí politických represí pořádá organizace Memorial. Ta v současné době čelí silnému tlaku ze strany ruských úřadů.