Do Korunní komory v katedrále svatého Víta se vstupuje jen výjimečně, většinou u příležitosti vystavení klenotů. Letos to můžete stihnout už jen do pondělí.
Výstava Fragmenty paměti v Drážďanech představuje zapůjčený svatovítský poklad včetně Korunovačního kříže. Zahájení se kromě představitelů pražského Arcibiskupství účastnil také prezident Petr Pavel.
„Vstupenky mám a mám je náhodou, protože zůstaly na ministerstvu. Ty vám můžu kdykoli ukázat, jsou na nějaký čas a bylo nás tam hrozně moc,“ tvrdí ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Reportéři Radiožurnálu zjistili, že Hrad opět rozdával čestné vstupenky na výstavu korunovačních klenotů, hosty zval po zavíracích hodinách. Pozvánku dostal třeba i ministr spravedlnosti.
Pracovníci památkového odboru Hradu uložili klenoty do schrán, jejich ředitel Petr Kroupa informoval také klíčníky o průzkumu klenotů, jejich dokumentaci a provedení preventivní údržby.
Když dosluhující prezident Miloš Zeman oznámil, že Hrad veřejnosti zpřístupní Svatováclavskou korunu, žezlo a jablko, strhla se mela. A to doslova, protože zájem o výstavu byl enormní.
„Klenoty se staly po vzniku republiky takzvanou korunou bez krále. Byly jakýmsi reliktem doby monarchie a republika se k nim snažila zaujmout stanovisko, najít vztah,“ říká historik.
Výstavu si od jejího otevření v úterý i ve středu prohlédlo v průměru 4300 lidí denně. O vystavení klenotů rozhodl dosluhující prezident Miloš Zeman u příležitosti 30. výročí vzniku České republiky.
„Ten pocit se dá těžko popsat. Korunovačních klenotů se vždycky dotýkáme s tím největším respektem a největší opatrností,“ popisuje Petr Chotěbor z odboru památkové péče kanceláře prezidenta.
Korunovační klenoty jsou nejvzácnějším českým pokladem, střeženým v tajemné komnatě na Pražském hradě. Vypráví o nich reportérka Českého rozhlasu Lucie Korcová.
Klíč od korunní komory má prezident republiky, premiér, předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny, primátor hlavního města Prahy, pražský arcibiskup a děkan Metropolitní kapituly.
Pro většinu smrtelníků nepředstavitelné, pro rod Beldových zažitá tradice. Tito přední čeští šperkaři se déle než 50 let starali o korunovační klenoty. Více v seriálu Radiožurnálu.
Svatováclavská koruna byla poprvé zmíněna v papežské listině z roku 1346. Vyhotovit ji nechal Karel IV. a věnoval ji svatému Václavovi. Historii korunovačních klenotů se věnuje seriál Radiožurnálu.
Bylo by ale zajímavé vědět, proč si Zeman vybral právě termín 17. až 21. ledna, tedy mezi prvním a druhým kolem prezidentské volby. Hodlá tím snad posílit monarchistické pojetí prezidentské role?
Společně s klíčem je v archivech i podpisové razítko prezidenta republiky. Jakákoliv manipulace s předměty je prý zaprotokolovaná, píše Hrad v tiskové zprávě.
„Je to přesně to, co tady má prezentovat, a to je řemeslo historikovo, které není úplně jednoduché. Na Velharticích se tradice drží od 15. století,“ komentovala historička.
Jedna z ukradených korun patřila králi Karlu IX., který zemi vládl od roku 1604 do své smrti v roce 1611. Druhá pak jeho manželce, královně Kristině Holštýnsko-Gottorpské.
Korunovační klenoty se ve středu po deseti dnech vrátily do Korunní komory ve svatovítské katedrále. Klenoty byly v minulých dnech vystaveny ve Vladislavském sále.
Sedm klíčníků ve dvě hodiny odpoledne vyzvedlo z korunní komory na Pražském hradě korunovační klenoty. Ty budou od úterý až do 23. ledna vystaveny ve Vladislavském sále.
Je jedním z nejznámějších drahokamů na světě a pro Angličany je připomínkou nejslavnějších časů britského impéria. Řeč je o diamantu jménem Koh-i-Noor. Indie ho chce teď od Velké Británie zpět. Slavný drahokam v současné době zdobí britskou královskou korunu.