Prodloužení devítieurové jízdenky vláda odmítla, ve hře je ale nový model předplatného. Jeho podoba zatím není jasná. Některé regiony proto připravují vlastní návrhy levného cestování.
Parlament odmítl kompromisní návrh části poslanců vládních stran nařídit očkování od 60 let věku. Ministr zdravotnictví Lauterbach opakovaně varuje, že 90 procent obětí je z této věkové skupiny.
Friedricha Merze strana do svého čela sice zvolila už na online sjezdu, který se uskutečnil 22. ledna, z právních důvodů bylo ale ještě nutné, aby ho delegáti potvrdili korespondenčním hlasováním.
Hlavní německá opoziční strana CDU má nového předsedu. Skoro dvě třetiny jejích členů, kteří mohli vůbec poprvé rozhodovat v tak důležité záležitosti, si vybraly Friedricha Merze.
Nejpravděpodobnější je tak vznik vlády přezdívané semafor, naopak takzvanou jamajku už považuje za vyloučenou i bavorský premiér a lídr CSU Markus Söder.
Zelení i liberální FDP, bez nichž není vláda pro Scholze ani Lascheta možná, nicméně zcela nezavrhují pozdější jednání s CDU/CSU. Pokračování koalice SPD a CDU/CSU není v tuto chvíli pravděpodobné.
Název koalice vychází z barev jednotlivých stran, které dávají dohromady barvy jamajské vlajky: konzervativci (černá), Zelení (zelená), liberálové (žlutá).
Podle některých názorů má být parlament cosi jako fotografie společnosti. Tedy odrážet ve správných proporcích počet žen a mužů a možná i skupin s odlišným původem.
Německé volby dopadly dobře pro Angelu Merkelovou – tedy v případě, že touží stát se nejdéle sloužící kancléřkou. Pokud se jednání o vládě povlečou déle než do 17. prosince, překoná Helmuta Kohla.
Výměna na premiérském postu není překvapivá, protože podle zemské ústavy Severního Porýní-Vestfálska by Laschet musel nejpozději do ustavujícího zasedání nového Spolkového sněmu úřad opustit.
„Pro Zelené je těžké jít do koalice s CDU, pokud tam bude jako jazýček na vahách FDP… Takový krok by pro ně byl strašně riskantní,“ říká Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií.
Mezi poražené německých voleb patří i krajně levicová Die Linke, která spadla pod pět procent. V přehledu vítězů a poražených se věnujeme i ambivalentnímu výsledku Zelených či Alternativy pro Německo.
„Je to ta nejsložitější a nejotevřenější varianta, jaká může být. Mezi prvními dvěma stranami to je obrovsky těsné a druhá důležitá věc je, že SPD přišla o možnost nátlakové levicové většiny.“
Nárok na funkci kancléře už vznesli Olaf Scholz (SPD) i Armin Laschet (CDU/CSU). Záležet tak bude na tom, s kým budou chtít do koalice vstoupit třetí Zelení a čtvrtí liberálové (FDP).
Miliony lidí již předem hlas odevzdaly poštou. Očekávalo se, že podíl korespondenčních a prezenčních hlasů může být vyrovnaný. Volební místnosti se otevřely v 8.00 a uzavřely se v 18.00.
Dosluhující kancléřka Angela Merkelová v sobotu naposledy na společném mítinku podpořila kancléřského kandidáta své konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta.
Už v neděli se v Německu rozhodne, kdo bude stát v čele země. V závěrečném dílu předvolebního seriálu se zaměříme na to, mezi kým si vlastně Němci vybírají.
„Volby v Německu jsou o osobnostech – je to taková reality show, kdy se vybírá nový kancléř,“ říká odborník Jakub Eberle. Kdo nahradí Merkelovou? A jaké povolební koalice se nyní rýsují?
Laschet ve svém sobotním vystoupení zdůraznil také podporu federalismu. Případnou vládu SPD, Levice a Zelených označil šéf CDU za nebezpečí pro vnitřní i vnější bezpečnost a ekonomiku Německa.
Kancléřka Angela Merkelová jako volební lídryně konzervativců válcovala politickou konkurenci bez větších potíží. Jinak je tomu teď, když se Merkelová stahuje z politiky.
„Hodně se dnes zdůrazňuje, že Scholz převzal jistou image Angely Merkelové včetně jejích gest. Podobně jako ona také zůstává zdvořile klidný,“ říká o volebním lídrovi německé SPD odborník.
Nejhlasitějším a nejenergičtějším byl sice předseda křesťanských demokratů Armin Laschet, ale jeho až útočné vystoupení spíš naznačuje stoupající nervozitu uvnitř CDU.