Po vnitřní krizi míří němečtí sociální demokraté na vrchol. Těží z chyb rivalů i ‚zdvořile klidného‘ Scholze
Do parlamentních voleb v Německu zbývá necelý měsíc, už nyní ale výběr nástupce kancléřky Angely Merklové slibuje dramatický souboj. Po sérii proher se do čela předvolebních průzkumů dostávají sociální demokraté (SPD) v čele s Olafem Scholzem, střízlivým politikem a schopným krizovým manažerem, který Merkelovou v řadě ohledů připomíná.
Nejstarší strana Německa v minulých letech zakopávala o jeden problém za druhým. V posledních parlamentních volbách v roce 2017 dosáhla nejhoršího výsledku od druhé světové války, série drtivých volebních neúspěchů ji ale neopustila ani v následujících letech, pro mnohé tak byla Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) na odpis.
4:21
První německou předvolební debatu podle médií vyhrál sociální demokrat Olaf Scholz
Číst článek
Po velkém množství porážek se navíc dostala do hluboké vnitrostranické krize, která ohrožovala i vládu kancléřky Angely Merkelové. Kvůli porážkám totiž část sociálních demokratů chtěla z vládní koalice odejít, měsíc před nadcházejícími parlamentními volbami se ale karta obrací.
Minulý týden se SPD dostala poprvé po 15 letech do čela předvolebního průzkumu společnosti Forsa, podle kterého si sociální demokraté u respondentů vysloužili 23procentní voličskou podporu. O jeden procentní bod tak přeskočili i konzervativní unii CDU/CSU dosluhující kancléřky Merkelové, kterou do voleb vede předseda zemské vlády Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet. Třetí by podle průzkumu Forsy skončili Zelení s 18 procenty.
Své postavení v čele německých průzkumů si SPD upevnila také v nejnovějším šetření společnosti Insa, který v pondělí zveřejnil bulvární deník Bild. Podle něj by sociální demokraty nyní volilo 25 procent Němců, což je o dvě procenta více než před týdnem a zároveň nejlepší výsledek za poslední čtyři roky. SPD tak opět přeskočila konzervativní blok, který by podle Bildu získal rekordně nízkých 20 procent, Zelení 16,5 a liberální FDP 13,5 procenta.
Ještě před čtyřmi měsíci přitom rozložení sil mezi jednotlivými stranami v Německu vypadalo úplně jinak. V dubnovém průzkumu Trendbarometer dosáhli s 28 procenty hlasů na první místo Zelení, kteří tak předstihli druhou konzervativní unii CDU/CSU o sedm procentních bodů, zatímco SPD skončila s 12 procenty hlasů třetí.
Při pohledu na minulé prohry a aktuální předvolební průzkumy by se němečtí sociální demokraté dali přirovnat k pověstnému Fénixovi, který najednou vstal z popela. Jak ale upozorňuje Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, důvodů současného úspěchu SPD je hned několik.
„Není to jen síla SPD, ale také chyby CDU/CSU a Zelených, které je stály podporu a následně vedly k růstu SPD. Druhým faktorem je skutečnost, že SPD drží nebývale silně pospolu. Strana je jednotná a všichni členové dodržují dohodu o tom, že Olaf Scholz je skutečný lídr. Přihrávají mu i jeho bývalí oponenti, SPD se tedy skutečně dala dohromady a bojuje impresivně jednotně,“ říká Handl pro iROZHLAS.cz.
Faktor Scholz
Třetím a možná tím nejdůležitějším faktorem, proč se německé SPD měsíc před volbami tak daří, je osoba samotného Olafa Scholze – německého ministra financí a vicekancléře vlády Angely Merkelové, kterého sociální demokraté před rokem jmenovali volebním lídrem strany.
21:44
CDU tak neoblíbeného kandidáta na kancléře ještě neměla, myslí si odborník na mezinárodní vztahy
Číst článek
Už tehdy byla Scholzova oblíbenost uvnitř SPD a také u německé veřejnosti na vzestupu. Coby spolkovému ministru financí mu pomohla zejména jeho rozhodná podpora nákladných vládních programů na záchranu ekonomiky, zasažené následky pandemie covidu-19. Ve prospěch dlouholetého starosty Hamburku nicméně hrála i jeho zkušenost a obecná známost mezi německou společností.
Nyní se ukazuje, že výběr Scholze do pozice volebního lídra byl pro německou SPD velice šťastnou volbou.
„Scholz vystupuje jako schopný, spolehlivý a úspěšný manažer témat, za která je v politice odpovědný. Často připomíná Helmuta Schmidta, zejména pokud jde o jeho zdrženlivou mluvu a obecně jeho chování. Stejně jako Schmidt totiž vyzařuje schopnost rychle pochopit problém, analyzovat ho a následně realizovat efektivní politickou odpověď. Řekl bych, že vystupuje jako Schmidt kombinovaný s Angelou Merkelovou,“ míní odborník na Německo.
Olaf Scholz sice není nijak výrazný charismatický lídr, v minulosti si dokonce vysloužil přezdívku „Scholzomat“, která odkazovala na jeho někdy robotické projevy. Díky svému klidnému vystupování a předvídatelnosti si ale nyní získává stále větší náklonnost německých voličů.
Ukazují to i průzkumy popularity, podle kterých by Olafa Scholze preferovalo jako nástupce po Angele Merkelové celkem 49 procent Němců. Naopak volebního lídra CDU/CSU Armina Lascheta by si ve funkci německého kancléře přálo pouhých 17 procent lidí a kandidátku Zelených Annalenu Baerbockovou dokonce jen 16 procent.
„Hodně se dnes zdůrazňuje, že Scholz převzal jistou image Angely Merkelové včetně jejích gest. Podobně jako ona také zůstává zdvořile klidný. Tato kombinace Schmidt-Merkelová je poměrně úspěšný model, protože i samotný Schmidt byl za svého působení nejpopulárnější politik s největší autoritou,“ říká Handl s tím, že tato image spolehlivého a transparentního státního úředníka Scholzovi opravdu sedí.
Vedle těchto jeho vlastností ale bývalému hamburskému starostovi nahrává i to, že v současnosti není nikdo, kdo by lidi v Německu dokázal strhnout. Podle odborníka Univerzity Karlovy proto hledají alespoň spolehlivost, kterou pro ně Scholz zosobňuje. Podobně jako Merkelová je navíc považován za dobrého krizového manažera.
„Scholz umí vyjednávat, hledat kompromisy, je střízlivý a má velké zkušenosti s vládní funkcí. Je to skutečně schopný člověk. Podobné věci zosobňuje také Armin Laschet, který ale udělal chyby. Očekávání, že se stane pokračovatelem politiky Merkelové, se tak nyní přenášejí spíše na Scholze, než na Lascheta,“ dodává Handl.
Chyby CDU a Zelených
Scholzova popularita nicméně není jediným hlavním důvodem, proč hvězda německých sociálních demokratů nyní stoupá vzhůru. SPD totiž do značné míry těží z přešlapů svých největších konkurentů, jmenovitě stran CDU/CSU Angely Merkelové a Zelených.
Zatímco Baerbockovou postihla především nedávná plagiátorská aféra, reputace Lascheta utrpěla hlavně po jeho červencové návštěvě města Erftstadt, které zdevastovaly rozsáhlé povodně a následné sesuvy půdy. Fotografové ho tehdy zachytili, jak se směje za zády prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera, který právě pronášel projev.
Tato eskapáda německou veřejností silně otřásla, konzervativní blok CDU/CSU ale ztrácí příznivce také kvůli pokračujícímu napětí mezi Laschetem a šéfem bavorské CSU Markusem Söderem, se kterým až do dubna soupeřil o kandidaturu na volebního lídra CDU/CSU. Přestože byl bavorský premiér u německé veřejnosti výrazně populárnější, post nakonec připadl Laschetovi, což část konzervativní unie nese s nelibostí.
„Söder zřejmě nestrávil to, že se mu nepodařilo stát se kancléřským kandidátem, proto jsou z jeho strany neustále cítit šťouchance – opakovaně dává najevo, že byl lepší, CSU je lepší a Söder má lepší pozici ve výzkumech veřejného mínění, proto měl být lídr on. Jestli v Německu něco funguje, pak je to fakt, že napětí uvnitř rozhádané strany je pro její volební podporu poměrně zničující,“ vysvětluje další důvod propadu CDU/CSU odborník Univerzity Karlovy.
Němečtí Zelení jdou do voleb poprvé s kancléřskými ambicemi. Jejich kandidátkou se stala Baerbocková
Číst článek
Podle něj si podobnou vnitřní krizí před dvěma lety prošla také německá sociální demokracie, teď ale SPD dokáže táhnout za jeden provaz. To Scholzovi a celé SPD velmi pomáhá, nejstarší německá strana ale těží i z nervozity Zelených.
„Napětí je nyní trochu vidět i v kontextu strany Zelených. Do voleb ji vede Annalena Baerbocková, možná to ale měl být Robert Habeck, který jí ustoupil. U Zelených to tak funguje – pokud na post kandiduje muž a žena, předpokládá se, že muž ženě ustoupí. Nyní se ale hovoří o tom, že to ve straně není bezproblémové a že jistá část Zelených chtěla radši Habecka,“ popisuje expert na Německo.
S ohledem na výsledky předvolebních průzkumů, jejichž závěry se v posledních měsících neustále proměňují, je už dnes jasné, že boj o nové složení Bundestagu a nástupnictví po Angele Merkelové bude až do samého konce mimořádně napínavý.
„Nemyslím si, že by nám výzkumy veřejného mínění poskytovaly nějaký obraz, ze kterého bychom mohli odhadnout, jak volby nakonec dopadnou. S Afghánistánem a dalšími problémy se valí nová témata a myslím si, že po mnoha letech bude v německých parlamentních volbách hrát významnou roli zahraniční politika. Není možné říct, jak to dopadne. Je to opravdu napínavý, otevřený zápas,“ uzavírá Handl.
