„Řekla, že šlo o spontánní nápad, že si neuvědomovala, že to může být z hlediska ochrany přírody problematické,“ uvedl mluvčí krkonošského parku Radek Drahný.
Obvinění devíti fyzických a jedné právnické osoby se týká zneužití pravomoci úřední osoby ve vztahu k pokusu spáchání zvlášť závažného zločinu dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU.
Na Trutnovsku v úterý zasahovala policie, od Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) si vyžádala dokumenty. Policejní zátah míří do horského střediska Pec pod Sněžkou.
Půl století staré události poznamenaly nejen podobu Rýchorského pralesa, ale i osudy některých pracovníků Krkonošského národního parku založeného v roce 1963.
Správa Krkonošského národního parku letos zahájí projekt rozdělený do několika let, který má zlepšit stav vysychajících mokřadů na vybraných místech KRNAP.
Ředitelem Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) bude od 1. ledna bývalý poslanec ČSSD Robin Böhnisch. Do funkce ho v úterý jmenoval ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Osvětlení sjezdovek škodí přírodě. Způsobuje předčasnou březost zvířat. Potvrzuje to dvouletá studie Univerzity Karlovy a Krkonošského národního parku. Někteří provozovatelé lyžařských areálů tam totiž nasvěcují sjezdařské dráhy až padesátkrát víc, než doporučují ochránci přírody.
Nákaza klíšťovou encefalitidou a lymeskou boreliózou hrozí už i na horách. Klíšťata se totiž vlivem oteplování dostávají do mnohem vyšších nadmořských výšek než dřív, zjistili vědci ze Správy Krkonošského národního parku. Odborníci proto doporučují se před nimi i v horách chránit.
Neukázněné lyžaře a snowboardisty dnes kontrolují strážci Krkonošského národního parku. Chtějí zabránit tomu, aby lyžaři jezdili mimo vyznačené sjezdové tratě a ničili tak přírodu.
Sněžná děla a reflektory při večerním lyžování nejsou podle ochranářů dobré pro zvěř a vegetaci. Umělý sníh ale provozovatelé lyžařských areálů potřebují. Přírodního je totiž už druhou sezonu nedostatek a bez umělého zasněžování si své podnikání dovedou dnes jen stěží představit.
Na náměstí ve Vrchlabí si dnes lidé mohli vybrat a koupit vánoční stromek s certifikátem, který dokládá, že byl stromek pokácený s ohledem k přírodě. Zájem byl velký. Pracovníci Krkonošského národního parku prodali během jedné hodiny všech dvě stě stromků. Za získané peníze nakoupí sazenice a v národním parku vysadí stromy nové.
Pracovníci Krkonošského národního parku (KRNAP) dokončili prořezávání vytipovaných lokalit. Z lesů teď odvezli poslední z 200 smrků, které poslouží jako vánoční stromky. Lidé je mohou koupit 17. prosince na vrchlabském náměstí. Zájem bývá každoročně velký. Všechny stromy navíc získají certifikát FSC, který potvrzuje, že s nimi bylo zacházeno ekologicky.
Krkonošské muzeum v Jilemnici má možnost odkoupit historické podlahové hodiny, pořizovací cena 132 tisíc korun je však mimo jeho možnosti, a tak se snaží získat peníze od dárců. Úspěšně, zdá se. Díky veřejné sbírce už se podařilo vybrat asi dvě třetiny potřebné částky.
Už třetí rok se mohou lidé v Krkonošském národním parku setkat se strážci na koních. Jejich přítomnost na frekventovaných cestách by měla přimět turisty, aby dodržovali pravidla parku, neodhazovali odpadky a drželi se na vyznačených cestách. Zhruba jednou týdně vyráží do terénu celkem sedm strážců na huculských koních.
Nová Petrova bouda v Krkonoších by mohla být částečně samoobslužná. Počítá s tím nový projekt vlastníka vyhořelé budovy, firmy Snowy Chalet, o kterém píše server iDnes. Společnost už jednou se svým projektem neuspěla u památkářů, protože podle nich návrh neodpovídal půdorysu původní boudy. Projekt proto přepracovali a teď se budou snažit získat povolení znovu.
Kam vyrazit v Krkonoších na koni, je pro řadu jejich majitelů problém. Ti jsou totiž často obklopeni soukromými pozemky, přes které není možné přejet. Jejich majitelé by mohli přijít i o zemědělské dotace. Jinde jim v tom brání obory pro daňky. A tak řeší otázku, kudy kam.
To nejvzácnější ze svého bohatství zpřístupní Krkonoše zájemcům i na dálku. Právě v těchto dnech pracuje v nejstarším českém národním parku štáb filmařů. Za přísného dohledu botanika Jana Štursy a v režii Petra Mikšíčka natáčí padesát videí o krásách a přírodních fenoménech, které Krkonoše turistům nabízejí.
Správa Krkonošského národního parku letos plánuje opravit 97 kilometrů turistických cest. Část z nich loni poškodila povodeň, další rekonstrukce byly v plánu dlouhodobě. Většina oprav potrvá do podzimu příštího roku, turisté se ale s výraznými komplikacemi nesetkají.
Ředitel Správy Krkonošského národního parku Jan Hřebačka včera odpoledne předal ceny čtyřem osobnostem, které výrazně přispěly k rozvoji Krkonoš i rozšíření povědomí o tomto regionu. Slavnostní akci moderoval Karel Hynek.
Žáby na silnicích nejsou pro řidiče v Krkonoších ničím novým. Právě v těchto dnech jich putují stovky na svá přirozená trdliště, aby se tam rozmnožovaly. Jejich cesty ale často vedou právě po silnicích, a tak ochranáři vyrážejí na jejich záchranu.
Krkonošské město Rokytnice nad Jizerou má za sebou špatnou zimní sezonu. V provozu byla pouze třetina skiareálu, přijelo méně návštěvníků a spousta lidí přišla o práci. Pomoci by jim mohl letní provoz lanovky na Lysou horu v Krkonoších. Do města by podle tamní radnice jezdili turisté i v létě a místní lidé by měli i mimo lyžařskou sezonu práci. Ochránci přírody ale nechtějí turisty na vrchol hory pustit.
Krkonošský národní park má ve Vrchlabí nové centrum pro ekologické vzdělávání. Moderní budova je z velké části ukrytá v zemi a střecha, která svými křivkami připomíná krkonošské hřebeny, je porostlá horskými rostlinami. Budova tak dostala přezdívku krtek. Správa parku však má zatím vzdělávací programy pro nové centrum vymyšlené jen z části.
Moderní budovu pro ekologickou výchovu otevřela správa Krkonošského národního parku. Nové ekoncentrum stojí ve Vrchlabí mezi správní budovou parku a klášterní zahradou, která nedávno prošla rekonstrukci. Ochránci přírody chtějí rozšířit vzdělávání veřejnosti.
