V Krkonoších vysychají mokřady, ochranáři budou pět let zlepšovat koloběh vody v krajině
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) letos zahájí projekt rozdělený do několika let, který má zlepšit stav vysychajících mokřadů na vybraných místech KRNAP. Při příležitosti Světového dne mokřadů, který připadá na 2. února, o tom informoval mluvčí národního parku Radek Drahný.
Během pěti let by ochranáři měli vybudovat až 3000 přehrážek, které zpomalí odtok vody, a přispějí tak ke zlepšení koloběhu vody v krajině. Projekt počítá i se založením monitorovacích míst pro sbírání dat, která vědcům umožní srovnat počáteční stav ploch a jejich postupný vývoj po zásahu.
V londýnském metru se vyvinul nový poddruh komára. Evoluce trvala jen 150 let
Číst článek
Největší rašeliništní komplexy náhorní planiny východních a západních Krkonoš - Úpské rašeliniště a Pančavská louka - patří mezi nejvýznamnější mokřady světa. Projekt revitalizace potrvá od ledna 2018 do konce roku 2022.
Správci parku mají v plánu nejprve shromáždit aktuální data a prostorové údaje o mokřadních společenstvech. „Na tomto základě vytipujeme plochy vhodné k revitalizaci poškozených ekosystémů a na nich vybudujeme přehrážky. Jejich zanášením a zarůstáním postupně dojde k likvidaci v minulosti nevhodně vybudovaných odvodňovacích systémů a k obnově mokřadního stanoviště,“ uvedl Drahný.
Mokřady mají velký význam
Obnovené subalpínské mokřady by měly podpořit obnovu lesních ekosystémů zejména v těch částech národního parku, které byly v minulosti poškozeny imisemi. „Téma mokřadů a jejich významu v krajině nabylo v poslední době na aktuálnosti, a to zejména ve spojení s tématem globálních změn klimatu,“ uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
Mohyly z kamenů: pro turisty zábava, pro ochránce přírody poškozování
Číst článek
Podle něj má tento ekosystém pro přírodu Krkonoš i pro obyvatele hor a podhůří nezanedbatelný význam. „Velmi dobře si to uvědomujeme. Jen v posledních letech jsme udělali dva veliké projekty na podporu mokřadů přímo v terénu a letos na ně navážeme dalším projektem,“ uvedl Böhnisch.
Severská rašeliniště na hřebenech Krkonoš jsou unikátními přírodními útvary na náhorních plošinách západních a východních Krkonoš a přilehlých svazích. Podle KRNAP jde o přibližně 60 rašelinišť o celkové ploše 268 hektarů.
Na webu národního parku je uvedeno, že svým uspořádáním a přírodními poměry jsou velmi podobná rašeliništím severní Evropy. Krkonošská rašeliniště jsou známá hojným výskytem glaciálních reliktů, jako jsou třeba rostliny ostružiník moruška nebo rašeliník Lindbergův a ze živočichů například hraboš mokřadní či pavouk slíďák.
