Toaletního papíru nebyl v Československu nikdy nadbytek, skutečný nedostatek se ale projevil v roce 1988 po požáru Harmaneckých papíren v Banskobystrickém okresu na Slovensku.
Vasil Biľak se za své postoje nikdy neomluvil. Konec života prožil ve vile v rezidenční čtvrti pod bratislavským Slavínem, kde se o něj staral jeho zeť a předseda Komunistické strany Slovenska.
Provolání 2000 slov vyzývalo k pokračování reforem v Československu. Manifest podepsalo přes sto tisíc lidí, i reformní komunisty ale popudil, protože šel dál, než sami zamýšleli.
Zemřel politický vězeň František Suchý, bylo mu 91 let. Angažoval se v odboji. Když ho začátkem padesátých let chytili, odmítl spolupráci s komunisty a ve vězení strávil dvanáct let.
Češi a Slováci žili před 50 lety Pražským jarem. Do dějin vešel tento pojem na začátku roku 1968, kdy se do vedoucích funkcí KSČ začali prosazovat reformní komunisté v čele s Alexandrem Dubčekem.
„Komunistická strana Československa byla organizací zločinnou a zavrženíhodnou,“ píše se v zákonu o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu.
Národní archiv nemá mezi svými dokumenty soudní spis z politického procesu s Rudolfem Slánským. Už roky se ho prý nepodařilo dohledat. O to cennější může být nedávný nález audiovizuálních záznamů.
Nebezpečné chemikálie a filmové pásy se soudním procesem Rudolfa Slánského, to vše se našlo ve zchátralém podniku v Panenských Břežanech. Radiožurnál a iROZHLAS.cz se proto byly na místě podívat.
Filmový archiv představí objevené nahrávky z procesu s Rudolfem Slánským. Dvacet beden s desítkami kilometrů filmů nalezl insolvenční správce ve staré hale zkrachovalé továrny ve Středočeském kraji.
„Právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky.“ Legendární věta, která nemůže chybět při žádné připomínce nešťastného rozuzlení vládní krize z února 1948.
Klíčovým datem našich soudobých dějin je bezpochyby 17. listopad roku 1989. Začátek sametové revoluce dodnes ve veřejném prostoru doprovází spousta otázek, konspiračních teorií a mýtů.
Ve středu večer bude mít světovou premiéru na festivalu v Jihlavě snímek Milda, který dostane skoro třicet let po pádu komunismu na plátna kin posledního generálního tajemníka KSČ Milouše Jakeše.
Spisovatelé na svém sjezdu před 50 lety nemluvili o knihách, ale o politice. Jejich otevřený protest proti politice vládnoucího komunistického režimu nezůstal bez trestu.
Ladislava Adamce, bývalého předsedu československé komunistické vlády, vedla sovětská tajná služba KGB jako důvěrníka. Vyplývá to ze záznamu v takzvaném Mitrochinově archívu, souboru dokumentů uložených v archívu Churchillovy fakulty univerzity v Cambridgi.
Komunistická strana Čech a Moravy se hlásí k revolučnímu základu února 1948. V prohlášení na svých webových stránkách také oceňuje práci budovatelů první formy socialismu, a zároveň lituje tragických deformací a nedostatků. Pohled komunistické strany na události 25. února 1948 se podle místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše za poslední léta nezměnil. Období komunistické diktatury si vyžádalo tisíce obětí.
V noci před 65 lety spustili komunisté Akci K. Bezpečnostní složky včetně Lidových milicí obsadily mužské kláštery, odvezly všechny řeholníky, uvěznily je a poslaly na nucené práce. Akce K se týkala celkem 75 klášterů a řeholních domů. Noční zátah koordinovaný v celém Československu přinesl i obrovské materiální škody, především devastaci budov a uměleckých předmětů.
V prvních svobodných volbách po pádu totalitního režimu chtěla uspět i komunistická strana. V jejím čele stál tehdy bývalý premiér Ladislav Adamec. Komunisté chtěli vylepšit svou pověst tím, že ze svých řad vyloučili členy, kteří byli nejvíce spjati s érou normalizace. Stalo se to na uzavřeném zasedání ústředního výboru strany před 25 lety, 18. února 1990.
Lustrační zákon se zřejmě bude vztahovat jen na místa vedoucích úředníků. Zavádí to doprovodná norma ke služebnímu zákonu, kterou dnes přijali poslanci a která teď míří k posouzení do Senátu. Opoziční TOP 09 a ODS se snažily prosadit, aby čisté lustrační osvědčení museli před svým jmenováním předkládat i ministři, se svými návrhy však pravicoví poslanci neuspěli.
Zřejmě definitivní tečku za jednou z kauz Sametové revoluce udělal Nejvyšší soud. Odmítl totiž dovolání bývalého předsedy školské organizace KSČ na brněnské fakultě architektury Jana Snášela, který požadoval omluvu od trojice představitelů tehdejšího stávkového výboru.
V noci na dnešek zemřel 96 letý Vasil Biľak. Bývalý vrcholný funkcionář Komunistické strany Československa byl posledním žijícím signatářem takzvaného zvacího dopisu, který měl obhájit obsazení země vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Obžalovaný byl kvůli tomu z vlastizrady, soudy jeho vinu ale nikdy neuznaly.
Nejvyšší soud dnes projedná po 38 letech případ básníka Ivana Martina Jirouse a tří dalších literátů. V roce 1973 byli odsouzeni za to, že v hospodě zpívali písně namířené proti Rusům a urazili přítomného majora Státní bezpečnosti. Ministr spravedlnosti podal ve prospěch mužů stížnost pro porušení zákona.
Pietní akce odpůrců i stoupenců někdejšího komunistického režimu dnes v Česku připomínají výročí 25. února 1948. Dne, kdy začal definitivní nástup tehdejší komunistické strany k moci.
Měla by mít veřejnost právo znát podrobnosti o osobní minulosti ústavních činitelů, jako jsou i soudci? Přesněji - co se týče jejich případného někdejšího členství v KSČ? Ústavní soud nedávno rozhodl, že ano. A vyvolal tím debatu, jestli se tak nepřiměřeně nezasahuje do soukromých záležitostí soudců.
