Podle zákona člen rady ÚSTR nesměl být v minulosti členem Komunistické strany Československa (KSČ). Srp byl členem KSČ v roce 1968, a proto se podle komise nemůže o funkci ucházet.

„Víte, já jsem ve věku, kdy mě toto nerozhodí. Já jsem vůbec nevěděl, že tato senátní komise dnes bude, nikdo mě neinformoval. Já neznám jediného senátora, za celý svůj život jsem ani žádného pořádně neviděl. Prostě to bylo o mně a beze mě,“ říká Radiožurnálu Karel Srp.

„Pan Srp psal tajemnici e-mail, že neví, že o jeho členství v Radě Ústavu pro studium totalitních režimů rozhodují senátoři. Myslel si, že rozhodl už Zeman,“ sdělil Radiožurnálu předseda komise Luděk Jeništa za TOP 09.

„Nepamatuji si, jestli jsem byl před 50 lety členem KSČ během pražského jara,“ řekl České televizi. „Ale jestli jsem byl, tak jsem na to hrdý,“ dodal.

„Volební komise musela konstatovat, že kandidát prezidenta republiky Karel Srp nesplnil podmínku volitelnosti,“ řekl po jednání novinářům předseda komise Luděk Jeništa. „Byl v období od února 1948 do února 1990 členem Komunistické strany Československa,“ zdůvodnil rozhodnutí komise, pro které hlasovali všichni z osmi přítomných senátorů.

Volba nového člena rady ÚSTR je v programu Senátu příští týden. Jeništa řekl, že ještě před hlasováním seznámí senátory a senátorky s usnesením komise. Z něj podle Jeništy plyne, že Srp nemůže být ze zákonných důvodů volen. „Ta samotná volba by neměla vůbec proběhnout, pokud Senát vezme naše usnesení na vědomí,“ podotkl.

Varianta, že by se volba i přes jasné stanovisko komise konala, je podle Jeništy možná. „Musím konstatovat, že by to nebyla volba podle zákona a byla by neplatná,“ dodal.

Senátoři po jednání komise poukázali na to, že v návrhu od prezidenta bylo uvedeno, že Srp vyhovuje všem podmínkám, které zákon stanovuje pro výkon funkce. „Těžko konstatovat, že by kancelář prezidenta neznala zákon o ústavu (ÚSTR). Myslím, že moc dobře věděli, že je tam podmínka nečlenství. Přesto ho pan prezident navrhl,“ upozornil Jeništa. Senátor za ANO Peter Koliba vidí chybu u poradců prezidenta. „Je to spíše nedostatek jeho poradců a úředníků, kteří jsou zodpovědní za to, co mu předloží,“ řekl.

Srp uvedl v ČT, že zákonné podmínky pro členství v radě ÚSTR nezná. „Pak je ten zákon nevhodný nebo nepraktický,“ komentoval je. Není podle něj možné házet všechny bývalé členy KSČ do jednoho pytle.

Ovčáček Zemanův návrh i přes rozpor se zákonem hájí. Usnesení senátní komise označil za návrat k totalitnímu kádrování. „Podle této optiky by neprošla většina disidentů, kdy řada z nich byla v 50. a 60. letech členy KSČ,“ napsal Ovčáček na twitteru. Dodal, že Zeman Srpa navrhl kvůli tomu, že byl odvážný v době, kdy odvaha nebyla levná. „Novodobí kádrováci odvážní nejsou nikdy,“ dodal.

Prezident Miloš Zeman v pátek 21. července navrhl do rady Ústavu pro studium totalitních režimů dlouholetého předsedu Jazzové sekce Karla Srpa.

Počátkem roku Zeman neprosadil Srpa do Etické komise pro ocenění účastníků protikomunistického odboje. Premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD odmítl jmenování spolupodepsat kvůli Srpovým stykům s komunistickou Státní bezpečností.

Na začátku tohoto roku navrhoval prezident Miloš Zeman do čela Etické komise pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu právě Karla Srpa. Návrh byl ale politiky kritizován, premiér Bohuslav Sobotka se pak rozhodl Srpa nejmenovat.

Srp je zakladatelem Jazzové sekce, která se před listopadem 1989 podílela na vydávání legálních i zakázaných publikací. Jeho jméno figuruje v neoficiálních seznamech spolupracovníků Státní bezpečnosti, takzvaných Cibulkových seznamech. V prosinci 2000 Městský soud v Praze 1 rozhodl, že byl ve spisech StB evidován jako její spolupracovník neoprávněně a že se ministerstvu vnitra nepodařilo Srpovu spolupráci dokázat. V roce 2013 jej Zeman ocenil medailí Za zásluhy.

Tereza Chlubná, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít