Území zasažené kůrovcem se opět rozšířilo. Situace se zhoršila v téměř všech krajích s výjimkou Prahy, Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského kraje. Nejhorší situace loni byla v Kraji Vysočina.
Tendry budou nově trojího typu podle toho, jak dané území postihla kalamita kůrovce. Takzvaných kalamitních jednotek bude 23 a lesnické firmy na nich budou provádět těžbu a pěstební práce.
Kindlmann vysvětluje, že dnes se může kácet na zhruba polovině plochy NP Šumava. Druhou polovinu podle nové zonace tvoří tzv. zóna přírodě blízká (24,6 %) a zóna přírodní (27,7 %).
Loni Lesy ČR investovaly do pěstebních prací a obnovy lesa 2,15 miliardy korun, v plánech pro letošní rok měly 2,4 miliardy korun a v roce 2020 zhruba 3,2 miliardy korun.
„Pěstujeme dřeviny, které poměrně rychle rostou, lesnicky se s nimi dobře pracuje, ale jsou to pyrofyty, které oheň aktivně podporují. Tím pádem si zaděláváme na problém úplně sami,“ říká Lukáš Čížek.
Podpora je zatím schválená do konce roku 2021, úřad ji bude moci vyplácet po schválení novely lesního zákona, kterou nyní projednává ve třetím čtení Poslanecká sněmovna.
Zprávy o kůrovci problesknou čas od času, podle toho, jaká se nabídne příležitost. Přitom se nemluví o tom, že právě v těchto dnech probíhá rozhodující bitva, která rozhodne o osudu tuzemských lesů.
Kůrovec skutečně může mít pozitivní vliv na rozmanitost druhů v lese. Na padlých stromech se často začnou objevovat jiné druhy brouků nebo třeba houby.
Největší škody způsobil podkorní hmyz na středním a severním Slovensku a tradičně v jehličnatých lesích. Zhruba 365 tisíc metrů krychlových napadeného dřeva nebylo ke konci loňska zpracováno.
Mezi lety 2010 až 2017 se roční zisky Lesů ČR pohybovaly v řádech miliard korun, předtím byly většinou ve stovkách milionů korun. Více v infografice v článku.
Ve čtvrtečním českém tisku se dočtete, že návrh zákona o hromadných žalobách čelí kritice. S předlohou nesouhlasí třeba Hospodářská komora, proti je i Nejvyšší soud, informuje deník E15.
Finanční správa čelí podezření, že platila lidem za informace o karuselových podvodech. A firemní dluhopisy nemusejí být podle E15 tak výhodné, jak lidé čekali. Více v přehledu tisku Radiožurnálu.
Zástupci Spolku a také Hnutí Duha jsou přesvědčeni, že zásahy v přírodní rezervaci Suchý Vrch jsou zcela zbytečné. Šíření kůrovce podle nich nezastaví.
Řečeno úplně po lopatě – státní lesy vlastními silami nebo s pomocí svých smluvních partnerů šířily kůrovcovou kalamitu tím, že zakládaly nová ohniska, ze kterých se mohl kůrovec dále šířit.
Současná kůrovcová kalamita je největší v historii českých zemí. Kůrovec letos zřejmě napadne 12 až 15 milionů metrů krychlových dřeva po zhruba šesti milionech metrů krychlových loni.
Okolí Dačic na Jindřichohradecku začíná připomínat jižní Moravu. Sucho oslabuje stromy a ty potom snadněji podléhají kůrovci. Málo vody je i ve studnách. Město se proto chce lépe připravit na sucho.
Kvůli broukovi, který devastuje tuzemské lesy, je v pozoru i česká vláda. Co o situaci míní ekolog Jaromír Bláha a exministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL)?
Základním principem boje proti kůrovci je rychlost jeho zpracování. Alespoň to říká odvolaný šéf Lesů ČR Daniel Szórád. I ten byl ale terčem kritiky kvůli kůrovcové kalamitě, která ničí české lesy.
V českém tisku se ve středu dočtete, že vědci dokážou pomocí 3D tiskáren vyrábět různé části lidského těla. Píše o tom MF Dnes. Podle deníku Právo se blíží konec call center.