Proti kůrovci se musí bojovat rychle. To ve státním podniku nelze, říká odvolaný šéf Lesů ČR
Základním principem boje proti kůrovci je rychlost jeho zpracování. Alespoň to říká odvolaný šéf Lesů ČR Daniel Szórád. I ten byl ale terčem kritiky kvůli kůrovcové kalamitě, která ničí české lesy. Kdo za takovou kalamitu může? A jak ji zastavit?
„Jde o fenomén, který odborníci nazývají chřadnutí lesních porostů, a kůrovec je jeden z faktorů, který způsobuje fatální rozpad a problém. Není to ale faktor jediný, úplně na začátku jsou klimatické změny,“ vysvětluje.
V boji proti kůrovci je podle něj potřeba bojovat rychle, management musí být pružný, to ale ve firmě Lesy ČR ani v žádném jiném státním podniku nelze. Musí se totiž řídit zákonem o zadávání zakázek a naráží na celou řadu omezení.
Rozhovor s odvolaným ředitelem podniku Lesy ČR Danielem Szórádem o kůrovcové kalamitě a také o tom, jak ji zabránit. Moderuje Marie Bastlová.
„Fakticky jsme paralyzováni, to co soukromá firma rozhodne za pět minut u stolu, to Lesy ČR nebo jiný státní podnik musí řešit týdny a měsíce,“ upozorňuje.
Stát by měl k těžbě motivovat
Kvůli kalamitě by se z lesů mělo vytěžit velké množství postiženého dřeva. Takový objem se ale podle Szóráda týká všech vlastníků, Lesy ČR z toho mají zhruba polovinu. „V rámci celkových těžeb v Česku není takový objem nějak dramatický,“ dodává.
Soukromé vlastníky by měl stát k těžbě postiženého dřeva motivovat, například Bavorsko uvolnilo loni částku 100 milionů eur. „Určitě by to byl jeden z nástrojů, který by pomohl situaci řešit,“ vyzdvihuje.
Na kůrovcové kalamitě také podle něj nikdo nevydělá, možná snad zpracovatelé, kteří dříví ve finále nakupují. „Určitě na tom nevydělá vlastník,“ uzavírá s tím, že si nedovede představit případ, kdy by na tom měla vydělat nějaká těžařská firma.
Text vznikl pro web Radiožurnálu.
