O zásazích proti internetovým platformám se také hovoří ve spojitosti se snahou Ruska postupně se odpojit od mezinárodních internetových služeb a vytvořit si jejich vlastní alternativu po vzoru Číny.
Ceng Ťia-ťün byl součástí cenzurní mašinérie, skrze kterou se komunistická strana snaží umlčet čínský kybernetický prostor. Jeho příběh popisuje agentura AFP.
The Moscow Times se podle ruských úřadů provinily tím, že 4. dubna zveřejnily článek o příslušnících pořádkové policie, kteří odmítají bojovat na Ukrajině a vracejí se do Ruska.
Ruské soudy už v minulosti firmy Google, Facebook a Twitter několikrát potrestaly pokutami, které ale byly výrazně nižší, zpravidla v řádu jednotek či desítek milionů rublů.
„Tankový muž“ se stal symbolem prodemokratických protestů v roce 1989. Při výročí protestů však někteří uživatelé vyhledávače hlásili, že Bing k heslu nezobrazuje žádné obrázky ani videa.
Roskomnadzor viní twitter z toho, že se na jeho stránkách nachází přes 3000 příspěvků se zakázaným obsahem. Mezi ně úřad počítá například informace o sebevraždách, dětské pornografii nebo drogách.
„Je pro to vše přijato. Ale ještě jednou zdůrazňuji: není to jednoduché a velice bychom si to nepřáli (udělat),“ řekl Dmitrij Medveděv podle agentury TASS.
V Česku se kauza rozhořela poté, co Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydal varování. Čínská společnost Huawei podle něj představuje vážné bezpečnostní riziko.