Koronavirová krize podle tajné služby pomohla i zrychlení soupeření mezi mocnostmi a ovlivnila geopolitickou situaci v krátkodobém a minimálně i střednědobém horizontu.
„Nemohl to říci jasněji: lidé chtěli všechny tyto ‚velkolepé evropské hodnoty‘. Jsou to hodnoty, jejichž zdrojem je kulturní, náboženské a humanistické dědictví Evropy,“ řekla šéfka Evropské komise.
Jak často se daří vyšetřit případy hackerských útoků na zdravotnická zařízení? A jaká je šance se dopátrat toho, jestli ukradená data o zdravotním stavu někdo skutečně zneužil online?
Největší obchod v českém byznysu - i tak se mluví o spojení české firmy na počítačové zabezpečení Avast se společností NortonLifeLock. Americká firma za fúzi firem zaplatí až 186 miliard korun.
Nová společnost bude mít sídlo v Praze a v Tempe v americké Arizoně. Služby se chystá nabízet více než 500 milionům uživatelů, upozornil list The Financial Times.
Skupina se připravuje například i na situaci, která nastala při volbách v roce 2017. Tehdy hackeři napadli web Českého statistického úřadu a vyřadili jej z provozu.
Kromě obnovy systému teď technici řeší další útoky. Hackeři se snaží zahltit weby a systémy magistrátu tak, aby zkolabovaly, nebo zahlcují pracovníky úřadu podvrženými a zavirovanými e-maily.
Šéf Colonial Pipeline odsouhlasil vyplacení v přepočtu 90 milionů korun. Firma zaplatila výkupné hackerům, kvůli nimž byl tento měsíc přerušen provoz rozsáhlé sítě pro přepravu ropných produktů v USA.
Colonial Pipeline je největším podnikem svého druhu v USA, denně přepravuje na 2,5 milionu barelů benzinu, nafty a dalších ropných produktů. Využívá síť potrubí o celkové délce 8850 kilometrů.
„Společnost Colonial Pipeline 7. května zjistila, že se stala obětí kybernetického útoku. Proto jsme iniciativně odpojili některé systémy, abychom hrozbu minimalizovali,“ píše se ve sdělení podniku.
Česko v minulých dnech vyhostilo 18 pracovníků ruské ambasády v Praze v reakci na podezření, že do výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích byli zapojeni ruští agenti.
Podle Washingtonu je krok odpovědí na ruské vměšování do loňských amerických prezidentských voleb a na kybernetické útoky proti americkým vládním agenturám.
O kybernetickou obranu Česka se bude starat Vojenské zpravodajství, tedy armádní tajná služba. Vojenští zpravodajci získají v krajních případech i právo ke kybernetickému protiútoku.
Poliklinikám v Legerově, Kartouzské a Myslíkově ulici nefunguje podle serveru Deník N e-mailová pošta ani objednávkový systém a lékaři přišli o přístup do databází laboratoří.
Mezi zasaženými institucemi je například Pentagon, ministerstva financí, obchodu i zahraničí, americká pošta nebo Národní institut zdraví, spadající pod ministerstvo zdravotnictví.
Pod kyberzákon teď spadají nemocnice s minimálně osmi sty lůžky. Pokud by se vztahoval i na menší zařízení, pak by mohly mít tyto nemocnice se zabezpečením IT systémů potíže.
Novelu zákona o Vojenském zpravodajství schválili jednohlasně členové sněmovního výboru pro obranu. Pravomoc ke kybernetickému protiútoku zatím zákon nepovoluje žádné bezpečnostní složce.
V srpnu se hackeři nabourali do elektronické komunikace některých norských poslanců a jejich asistentů. Rusko obvinění označilo za „nepřijatelné“ a „provokaci“.
Pod kyberzákon spadá 16 největších nemocnic z celkových 200. Seznam zařízení chystá ministerstvo zdravotnictví. Novela vyhlášky by měla začít platit na přelomu roku.
Hackerských útoků na jednotlivce i velké firmy přibývá, škody jsou často velmi vysoké. Pojišťovny proto začínají nabízet pojištění i proti těmto rizikům, jaké jsou podmínky
Součástí omezení je zákaz cestování nebo zmrazení majetku. Osoby a subjekty Evropské unie také nesmí daným osobám a subjektům zpřístupňovat finanční prostředky.
