Jde o lidi, kteří se vyznačují jen nízkým zájmem o společenské a politické dění. A na většinu výzkumných otázek a konspiračních a dezinformačních narativů odpovídají, že „neví“.
Ve společnosti tvoří asi desetiprocentní skupinu a byli velmi viditelní třeba během migrační krize v roce 2015. Právě ta znamenala podle politologa Jana Charváta základ pro české konspirační podhoubí.
Podle výzkumníků Paulíny Tabery a Matouše Pilnáčka z CVVM může klesající důvěra v politické instituce a média vést k autoritářskému systému či společnosti, která bude plná apatie.
Výzkumníci se shodují, že většina společnosti konspirační a dezinformační narativy odmítá a demokracii dlouhodobě pokládá za nejlepší způsob vlády. Zároveň to ale neznamená, že konspirace nemají vliv.
I když se shodují v náklonnosti ke konspiracím, i tak je mezi oběma skupinami zásadní rozdíl. A to v míře důvěry ve stát, jeho instituce, politický systém a média.