Dezinformační leták, který se nyní masivně šíří hlavně skrze e-maily, v sobě spojuje například nepravdivou interpretaci Zápotockého měnové reformy a pravidelnou valorizaci platů politiků.
Měnová či peněžní reforma vlastně znamenala státem organizovanou krádež, odborníci hovoří o riziku, kterým tehdy mohl být státní bankrot. Okradenými byli občané, a pro některé je to živé téma dodnes.
Před 150 lety se narodil Rašín, jeden ze zakladatelů Československa, významný právník a národohospodář. Jeho mistrovským dílem byla měnová reforma, kterou se oddělila československá měna od rakouské.
Měl to být způsob, jak bojovat s korupcí. Teď ale v Indii panuje chaos a lidé se přestrkují u bankomatů. Řeč je o indické měnové reformě. Tamní vláda se rozhodla vyměnit nejvyšší bankovky, lidem teď ale dochází hotovost a banky jsou prázdné.
Přesně před 60 lety komunistický prezident Antonín Zápotocký důrazně prohlásil, že měnová reforma nebude. To aby uklidnil veřejnost. Den poté předseda vlády oznámil začátek měnové reformy s platností od druhého dne. Během chvíle tak přišli skoro všichni obyvatelé Československa o svoje úspory.
Prvního listopadu 1945 se začalo v tehdejším Československu platit novou, poválečnou korunou. Proběhla měnová reforma, která, ač byla původně myšlená dobře, ve svém konečném důsledku připravila mnoho lidí o úspory. Cílem měnové reformy z 1. listopadu 1945 bylo především sjednotit oběživo užívané na území Československa. Těsně po válce zde totiž vedle předválečné a protektorátní koruny existovalo několik dalších měn.