Strůjce 'impozantního kousku'. Před 150 lety se narodil jeden ze zakladatelů Československa Alois Rašín
Před 150 lety se narodil Alois Rašín, jeden ze zakladatelů československého státu, významný právník a národohospodář. Jeho mistrovským dílem byla měnová reforma v roce 1919, kterou se oddělila československá měna od rakouské a vznikla československá koruna.
„Byl vzácně přímý, čestný a myslím si, že v tom duchu jsme byli vychováni,“ řekla Radiožurnálu před lety vnučka Aloise Rašína Jana.
Jeho život byl velmi dramatický. Zapojil se do protihabsburského odboje, v roce 1916 si vysloužil trest smrti za rozvracení mocnářství. Zachránila ho amnestie nového císaře Karla.
Před 150 lety se narodil jeden ze zakladatelů Československa a tvůrce měnové reformy Alois Rašín. Více si poslechněte v reportáži Jaroslava Skalického.
„Osobně bych Rašína vedle Antonína Švehly řadila mezi ty nejdůležitější muže října, mezi skutečné organizátory převzetí moci a i manažery převratu. Byl z nich společně se Švehlou nejlépe připravený na to, že se někdy v té době akce spustí. Připravil si i první zákon, kterým se nový stát vyhlašoval a kterým se přebírala ostatní legislativa, aby nedošlo k právnímu chaosu. Myslím si, že to byla skutečně klíčová osobnost,“ připomíná historička Jana Čechurová z Ústavu českých dějin na Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
V první československé vládě zastával Alois Rašín funkci ministra financí. „Měnová reforma je Rašínův asi nejvýznamnější přínos Československé republice. Provedl skutečně impozantní kousek za pomoci státní správy, pořádkových sborů, armády a bankovních kruhů. Převzala na sebe plnou odpovědnost a podařilo se mu okolkovat bankovky, oběživo a tím vlastně oddělit československou měnu od rakouské koruny, která se potácela v inflaci, a tím založit novou měnu a tu pak dál ve svém dalším funkčním období i posilovat,“ dodala Čechurová.
Začalo to nečekaným úspěchem. Před 100 lety vznikl sbor Československých legií
Číst článek
O státní pokladnu se Rašín staral i v roce 1922. Až fanaticky prosazoval deflační politiku, aby československá koruna zpevňovala. Exportní firmy ale ztrácely a mělo to i nepříznivé sociální dopady.
5. ledna 1923 na Rašína vystřelil atentátník. „Ani ne dvacetiletý anarchokomunista Josef Šoupal se rozhodl, že pomůže lidstvu tím, že odpraví některé představitele velkokapitálu nebo buržoazie a Rašína si vybral na prvním místě,“ popsala Čechurová. Ministr financí na následky vážného zranění 18. února 1923 zemřel.
„Vždycky na něj všichni vzpomínali jako na velice laskavého a jemného člověka vzdělaného nejenom v národohospodářství, ale který se velice zajímal o přírodu a znal jméno každého ptáka, který přeletěl kolem,“ dodala Rašínova vnučka Jana, která od 1968 žila ve Švýcarsku. Dědečka znala jen z vyprávění. Zemřela před čtyřmi roky.
