Není jasné přesné datum, kdy modul ukončí svou činnost na oběžnici Země. Nebyl ale navržen tak, aby přestál lunární noc, při níž panují extrémně nízké teploty. Ta začne ve čtvrtek.
Agentura JAXA slíbila sdělit další podrobnosti na tiskové konferenci. V živém přenosu informovala o výšce, rychlosti a poloze modulu bez lidské posádky.
Artemis II měla na konci letošního roku s posádkou kopírovat trajektorii první mise, která v prosinci 2022 Měsíc obletěla. V rámci mise Artemis III měli na Měsíci přistát dva astronauti.
Spor podle agentury AFP ilustruje debaty ohledně využití Měsíce pro soukromé zájmy v době, kdy se po desítkách let útlumu přirozená družice Země dostala opět do popředí zájmu.
Vědci z Fyzikálního ústavu v Opavě zveřejnili přehled zajímavých astronomických úkazů pro rok 2024. Jsou mezi nimi například polární záře, zvířetníkové světlo nebo nově objevená kometa.
„Jejich aktivita je zajímavá tím, že občas bývají velice jasné, protože jsou tvořeny většími částicemi,“ říká o Tauridech astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.
Jde o vůbec první studii, která ukazuje, že se savci mohou být schopni rozvíjet ve vesmíru, píše se ve společném prohlášení národního institutu Riken a univerzity v Jamanaši.
Loď Šen-čou 17 vystřídá dosavadní posádku. Stanice Tchien-kung, sestávající ze tří modulů, byla dobudována koncem loňského roku. Její životnost Peking odhaduje na patnáct let. Uvedla to agentura AP.
Jev jako první viděli lidé ve státě Oregon na severozápadě USA, pak přišly na řadu pozorovatelé v amerických státech Nevada, Utah, Nové Mexiko a Texas. Jev bude patrný také v zemích Střední Ameriky.
„Pokusili jsme se navázat komunikaci s modulem Vikrám a vozítkem Pragján, abychom se přesvědčili o tom, v jakém jsou stavu. Nezachytili jsme ale žádný signál,“ uvedla ISRO.
V případě úspěchu bude Japonsko pátou zemí, která dokázala přistát na Měsíci. Koncem srpna tento úspěch slavila Indie, když její sonda Čandrájan-3 přistála u jižního pólu Měsíce.
Čeští vývojáři, vědci a firmy sestavili celkem sedm projektů družic, pět vědeckých a dva pro státní účely. Jsou to satelity s hmotností okolo sto kilogramů, tedy větší než jakákoli jiná česká družice.
Po průzkumu jižního pólu Měsíce, při kterém indický robot mimo jiné potvrdil přítomnost síry, byl přístroj uveden do spánkového režimu. Extrémně nízké teploty lunární noci ho možná zničí.
Jejím úkolem bude studovat takzvaný sluneční vítr, tedy proud částic vycházejících vysokou rychlostí ze Slunce, které mají velký vliv i na planetu Zemi. Způsobují totiž ionizaci atmosféry.
Přistávací modul indické sondy Čandrájan-3 dosedl na povrch Měsíce ve středu. Indii chtělo předstihnout Rusko. Jeho modul Luna-25 ale narazil do měsíčního povrchu.
Rusko poprvé v historii umístilo stanici na oběžnou dráhu Měsíce. Projekt Luna 25 navazuje na poslední lunární misi Sovětského svazu se jménem Luna 24 z roku 1974.
„Luna pokračuje ve svém letu k přirozenému satelitu Země - všechny systémy na stanici fungují správně, komunikace s ní je stabilní,“ uvedl Roskosmos ve svém prohlášení zveřejněném na telegramu.
Podle dřívějších, méně přesných klimatických záznamů – získaných například z vzorků ledu a letokruhů stromů – nebylo na Zemi tak teplo už víc než desítky tisíc let.
Indie už za projekt podle televize CNN utratila v přepočtu jeden a půl miliardy korun. První verze Čandrájanu už v roce 2008 z oběžné dráhy Měsíce objevila na jeho povrchu molekuly vody.
Sonda Čandrájan-3 by měla prozkoumat neprobádaný a náročný terén v okolí jižního pólu Měsíce. Měla by tam sbírat data, provádět vědecké experimenty a zjistit více o složení povrchu Měsíce.
NASA pracuje na vývoji technologií, pomocí nichž by z povrchu Měsíce získával vodu a kyslík a později i vzácné kovy. Úřad usiluje o to, aby začal měsíční povrch zpracovávat už v roce 2032