„Zajištění důkazů je absolutně prioritní,“ říká pro Radiožurnál Vladimír Dzuro, bývalý vyšetřovatel úřadu žalobce Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii.
Dokumentarista Viktor Portel se vydal na Balkán zachytit ozvěny a palčivá traumata z dob války společně s vyšetřovatelem válečných zločinů Vladimírem Dzuro. Chtěl natočit příběh o době i lidech.
Zprávy z Ukrajiny potvrzují násilí na civilistech. Záběry ukazují vybombardované obytné domy i nemocnice. Bude možné ruské velitele stíhat kvůli válečným zločinům?
Stalo se to v noci z 20. na 21. listopadu 1991 nedaleko Vukovaru na prasečí farmě Ovčara. Kromě srbských důstojníků patřil k hlavním viníkům masakru tehdejší vukovarský starosta Slavko Dokmanović.
Hlavním problémem, souvisejícím s verdikty trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, jsou nacionalistické narativy jednotlivých zemí, které si jeden každý rozsudek z Haagu vykládají po svém.
Ratko Mladić velel srbským jednotkám během masakru v Srebrenici v červenci 1995 i během obléhání Sarajeva v letech 1992 až 1996. V roce 2017 byl odsouzen na doživotí, proti verdiktu se odvolal.
Jedná se již o jeho druhou rezignaci z pozice šéfa kabinetu. Poprvé podal demisi v roce 2005, kdy byl obviněn haagským tribunálem za válečné zločiny. Soud ho tehdy osvobodil pro nedostatek důkazů.
Celkový počet obětí srebrenického masakru, který Mezinárodní soudní dvůr OSN označil za genocidu, se dodnes jen odhaduje, nejčastěji se hovoří o 8000 mrtvých.
Radovan Karadžić byl obžalován z válečných zločinů a genocidy v Bosně v první polovině 90. let. Agendu původního soudu převzal justiční orgán nazvaný Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály.