Sedm firem dostává oznámení o nulové dotaci, dalších 21 informaci o zamítnutí. Uvedl to v rozhovoru pro iROZHLAS.cz nový šéf Státního zemědělského intervenčního fondu Petr Dlouhý.
S plánem přesunout fond do Brna přišel ministr zemědělství Nekula na počátku loňského roku. Analýza ale upozornila na vysoké jednorázové náklady na přesun i na riziko výpovědí pražských zaměstnanců.
Kontroloři zjistili, že ačkoliv podpora měla podle strategie ministerstva směřovat přednostně malým podnikům, ministerstvo pro ně žádný národní dotační program v uvedených letech nepřipravilo.
Podle Agrofertu bylo s dotací vše v pořádku. „Jsme přesvědčeni, že jsme postupovali v souladu s dotačními pravidly a podle zákona,“ řekl pro iROZHLAS.cz jeho mluvčí Pavel Heřmanský.
Současná ministerská snaha o snížení množství pesticidů a hnojiv a podpora projektů, které se tomu věnují, je podle Vojtěcha Koteckého jedním ze dvou důležitých směrů, kterými by se stát měl vydat.
Podle ministerstva zemědělství a komory veterinárních lékařů se evidence rozběhne během roku 2023, konkrétní datum zatím známo není. Evidence bude prvním centralizovaným registrem psů daným ze zákona.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš už není deset měsíců ve vládě, a přesto jeho střet zájmů stále zaměstnává české úředníky. Ti mají na stole žádosti Agrofertu o dotace, ale nevědí, zda peníze přiklepnout.
Josef Kučera vysvětluje, jak chce převést fond do Brna, proč některé společnosti z Agrofertu mají dotační stopku, zatímco jiné můžou dál čerpat, a jak soběstačné je české zemědělství.
Dotace na obnovu ovocných sadů i jejich závlahu prošetřuje už více než rok a půl Evropská komise. Peníze byly totiž určené pro malé farmáře, jenže v Česku si na ně sáhly i velkopodniky.
Česko pokládá evropské ambice stanovující o 50 procent méně pesticidů na unijních polích do roku 2030 za přehnané. Během svého předsednictví tak chce tempo snižování zpomalit.
„Stát rozhodně nemá ani provozovat hotel, ani vařit pivo. Není k tomu jediný racionální důvod,“ uvedla Pekarová Adamová. „Budějovický Budvar prodávat nebudeme,“ ujistil ministr Nekula.
Kvůli auditu ke střetu zájmů zemědělský fond v minulosti pozastavil projekty dceřiných společností koncernu Agrofert za zhruba půl miliardy korun. Příspěvek Bruselu měl činit zhruba 200 milionů korun.
Do kontrol chce ministerstvo vedle antimonopolního úřadu přizvat také ministerstvo financí. Zaměřuje se především na čtyři skupiny potravin, a to máslo, drůbeží a vepřové maso a pečivo.
Česko dostalo z Bruselu finální zprávu k zemědělskému auditu ke střetu zájmů expremiéra Andreje Babiše. Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly je nyní potřeba počkat na český překlad.
„Včera večer jsme prostřednictvím Stálého zastoupení v Bruselu obdrželi anglickou verzi finální zprávy k auditu ke střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše,“ uvedl ministr zemědělství Nekula.
„Uchazeči o post generálního ředitele by měli mít znalosti a vizi nutnou pro obnovu lesů po kůrovcové kalamitě, zadržování vody v lesích a celkové posílení ekosystémových funkcí lesa,“ uvedl ministr.
Sankce se týká auditního šetření, které v České republice proběhlo v září 2017. Brusel tehdy prověřoval, jestli české úřady kontrolují, zda dotace čerpají skutečně zemědělci.
„Návrh tak, jak byl přijat, je rozhodně krok správným směrem. Určitě to pomůže. A menším zemědělcům se přidá zhruba dva tisíce korun na hektar,“ říká host Dvaceti minut Radiožurnálu.
Podle Bendla je cílem vlády do určité míry „deagrofertizace“ státu, jak o ní v otevřeném dopise mluví Asociace soukromého zemědělství. Prioritou je produkce regionálních, lokálních potravin.