Vlků v Česku přibývá. ‚Pohotovostní plán umožní rychle zpacifikovat rizikové jedince‚‘ říká odbornice
Vlci se vrací do české krajiny a jsou mezi nimi i problémoví jedinci. Ti ohrožují zejména chovy ovcí. Ministerstva zemědělství a životního prostředí proto připravila pohotovostní plán, který umožní jednodušší rozhodnutí o odstřelu nebezpečného vlka. V platnosti je od pátku. „Do teď muselo zásahu proti vlkům předcházet vydávání výjimek, což bylo časově náročně,“ vysvětluje pro Radiožurnál Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Jak byste z pohledu ochránců přírody zhodnotila pohotovostní plán? Jsou v něm dostatečné argumenty pro případy, ve kterých můžou myslivci vlka zastřelit?
Ano, určitě. Pohotovostní plán vyplývá z realizace tzv. programu péče o vlka obecného, který od realizujeme od roku 2020. Pohotovostní plán je pro nás nezbytný, jelikož nám dovoluje řešit případy vlků, kteří se například chovají podezřele.
15:01
Vlků bude v Česku přibývat, musíme se tomu přizpůsobit, je přesvědčený Miroslav Kutal
Číst článek
Jelikož vlky chrání zákon o myslivosti, do teď proto muselo každému zásahu proti vlkům předcházet vydávání výjimek. To je ale časově náročně, proto jsme se snažili vymyslet postup, jak to vyřešit rychleji.
Jak se problémový vlk chová?
Většinou se jedná o vlka, který ztrácí své přirozené vzorce chování. Zvíře je méně plaché a aktivně se zajímá o člověka. Pohotovostní plán má ubezpečit veřejnost, že víme, co dělat s vlky, kteří by představovali pro člověka riziko. To se týká i situací, kdy by vlci opakovaně napadali stáda.
Nyní se na nás často obrací lidé, že viděli vlka i za bílého dne. Je nutné si uvědomit, že vlci tady s námi žijí a k těmto situacím tak dochází. Nemusí to ale automaticky znamenat, že se jedná o problémového jedince.
Máme proto nadefinovanou škálu chování, která popisuje standardní či neobvyklé chování. Vyzýváme veřejnost, aby nám své pozorování hlásila. Můžeme tak systematicky sbírat data o tom, kde byl vlk spatřen, jak to proběhlo, jestli ho člověk pozoroval z auta, což je úplně normální, nebo jestli byl vlk schopný člověka rozpoznat.
Počty vlků v Česku rostou. Chovatelé zabezpečují svá stáda, kraje jim na opatření přispívají dotacemi
Číst článek
Možná už si někteří z nich zvykli a ztrácejí ostražitost. Odstřel nebezpečných vlků mají posuzovat pohotovostní štáby i v jednotlivých krajích, podle čeho rozhodnou, které zvíře je nutné zlikvidovat?
Každému rozhodnutí by měl předcházet, pokud je to časově možné, systematický sběr dat a monitoring. To znamená i sběr DNA a vyhodnocování pobytových znaků. Před tím, než se rozhodneme k odstřelu, však budeme zkoušet všechny jiné alternativy, jak zabránit dalšímu rozvoji problematického chování. V ideálním případě by to znamenalo zvíře odchytit a nasadit mu telemetrický obojek. Ten sleduje jeho pohyb a my tak přesně víme, kde se pohybuje, jak se chová a případně jaké škody páchá.
